Úkoly ze školy 3

Bohužel P. je opět nemocný, tenhle podzim je to katastrofa, mé naprosto zdravé dítě, které nemělo rok ani rýmu, je od října neustále s kašlem, rýmou nebo obojím :(((( Přidávám další práci ze školky, nic moc toho tam není, jen jsem víc jak týden nenapsala ani řádku, tak aby blog nestál :D

Taky jsem absolvovala workshop od I-senu, k Vánocům dostanu Ipad2, takže ho konečně budu využívat pro P. i pro ostatní děti :)

A včera jsem vyrobila tuhle pomůcku s vánoční tématikou :) Dítě hledá, co do řady logicky patří.

Logopedie 19.11. a 26.11. a rehabilitace 27.11.

Na logo se teď hodně zaměřují na R,  nacvičují s přechodem "td" a Pétovi to opravdu jde, při nácviku to R říkat umí. Musím teda říct, že ta výslovnost se konečně začíná nějak znatelněji hnout, hodně začal ve slovech používat "č,s,z,ž", u slov, u kterých neříkal první hlásku, už tu první hlásku říká. Například kočka už je kočka  a ne "očka", koukej je koukej a ne "oukej" apod. Dneska ho pochválila i paní učitelka, která říkala, že v poslední době je aktivní i v těch slovních úkolech, že umí hodně básniček a písniček. To jsem si všimla i doma, že jich hodně říká a když mu říkám nějakou, kterou jsem se naučila v práci, tak se to opravdu hodně rychle naučí :)

Na rehabilitaci dělají:
- chůze do schodů a ze schodů

- svlékání, oblékání, otáčení oblečení do licu (hlavně rukávy, punčochy), 
skládání oblečení

- stoj na jedné noze, seskoky snožmo, přenášení korálků-střídání nohou, 
překážková dráha

- lezení jako rak, "trakař"

- plazení (stále jen na jednu stranu, odrážení druhou nohou se nám nedaří)

- překážková dráha

- jemná motorika

- cviky s míčem ve dvojici

- cviky dle pokynu 

- čištění zubů

 

Dnes hlavně chůze po hmatových kamanech a balanční cviky.

 Jinak tenhle rok je na nemoci opravdu šílený, od začátku října má téměř permanentně rýmu a kašel, do školky teda chodí, protože mu jinak nic není, ale neskutečně mě to už vytáčí :(

Logopedie 7.11 a 12.11.

Na logo už P. opakuje celé věty, výslovnost při nácviku se opravdu celkem rapidně zlepšila, ve slovech říká bud všechny hlásky nebo třeba vynechá jen jednu. Kdyby takhle mluvil spontánně, tak si pískám :D Teď se zase opravdu hodně zlepšil ve vyjadřování, vytváří fakt složitá souvětí - používá slova jako pozítří, předevčírem, dávno atd. V časových pojmech se tedy orientuje fakt dobře, ale s tím jsme tak nějak nikdy neměli problém.

Taky se tedy dost zlepšil s jídlem, ve školce už jí svačiny i s pomazánkami , dřív jedl jen suché pečivo, jí veškeré polévky a z druhého maso, stále bojujeme s přílohami typu knedlík, brambory, těstoviny...jí snad jen rýži, ale i tak super pokrok :)

Hodně pokročila symbolická hra, jak má tu řeč už na úrovni vrstevníků, tak si vymýšlí příběhy, mluví za plyšáky atd., už tolik nelpí na těch edukačních věcech a začíná si hrát, z čehož mám fakt velkou radost :)

Logopedie 5.10 a 8.10., úkoly ze školky 2

Tak konečně jsem se dočkala, že P. začal pár slov říkat normálně, tudíž už nemáme "vadody" ale jahody, "avoj" ale ahoj, "vóký" ale velký. Při nácviku se teda zlepšil opravdu hodně, to je ted vidět každou hodinu víc a víc. Asi to nakonec půjde, ale teda fakt pomalu. Pořád trénují "L", sykavky a teď s ním dělala předložky, ale ty teda P. celkem slušně zvládá.

Ze školky máme pár úkolů, docela mě mile překvapilo, že P. ty básničky umí, musí mít teda náladu :D ale pamatuje si je.

Mám za sebou setkání v SPC, o tom zas někdy příště, bylo to hodně emociálně náročné. Ještě mám psát článek do sk verze mamaaja a vůbec nevim, kdy to mám udělat :D v poslední době bych potřebovala, aby den měl tak o pět hodin víc minimálně:D

Úkoly ze školky 1.

Tak jsme dostali ze školky první úkoly, je to příprava (oromotorika) nácviku písmena L, a nácvik písmena Ť.

Jinak s uzdičkou pod jazykem to asi ještě bude zábavné. Máme za sebou ORL vyšetření, i foniatrické vyšetření (Dr. Floriánová z Loga v Brně, což by měla být celkem kapacita). Dle nich uzdičku přirostlou nemá. Nemysleli si to ani v Rané péči. Ptala jsem se učitelek ve školce (obě jsou logopedky), a opět, ani jedna si nemyslí, že by tam problém byl. Myslí si to pouze naše logo, které ale důvěřuju, takže ted nevím. Zřejmě ho objednám na stomatochirugii, a tam to teda rozseknou.

Rehabilitace 18.9.

Tak po měsíci jsme byli na rehabilitaci, budeme chodit zase jednou týdně, takže to jsem fakt ráda. P. byl trošku rozklepanej, dlouho paní neviděl, ale říkala, že se snažil. Co dělali nevím, takže to snad příště. Potřebuju, aby se zaměřili na to oblíkání, hlavně bundu a mikiny, to pořád jaksi pokulhává :P

Ve školce jim konečně zavedli sešity, kde mi budou psát, co s ním dělají a dávat mu tam různé úkoly. Tohle mi vloni ve školce strašně moc chybělo, tak jsem zvědavá, jestli nám to dá něco nového.

Logopedie 17.9.

Logo říkala, že se jí opravdu zdá, že je ta výslovnost při nácviku (i spontánně) trošku lepší. Ze slova dokáže říct správně třeba první dvě slabiky, pak už to motá, ale dříve musel vše po slabikách, jinak to nebyl schopný říct vůbec správně. Já pozoruji posun v gramatice, P.začal užívat "si" a "se", donedávna to používal jen v pár naučených větách, teď už to umí dát téměř při každé příležitosti. Začal říkat "protože, vždyť, asi, možná, že" A konečně užívá zájmeno "ty", s tím jsme teda bojovali dlouho. Sloveso v druhé osobě říká už poměrně dlouho, ale to "ty" teda trvalo :P

Ze školky máme konečně první "normální" obrázek, prý to maloval opravdu sám. Lze už tam pozorovat typické dysfatické prvky jako nenapojení hlavy na krk a špatné proporcionální vyvážení, ale pro nás obrovský úspěch. Doted malba spočívala v pojmenované čáranici, nebo byl schopný něco hodně jednoduchého (např. sluníčko) namalovat dle předlohy.

Logopedie 7.9.

Na logo od příštího týdne budeme chodit 2x týdně. Nejlepší by pro mě bylo chodit každý všední den, protože P. tam spolupracuje v nácviku řeči asi tak 50x lépe, jako doma. Ale to bych se bohužel nedoplatila :( Hodně nám ted pomáhají kartičky na výslovnost z oskoly, pro P. je to nové, tak ho to zatím baví.

Včera dělali s logo vyprávění dle obrázků - jednoduchý příběh. S logo to je schopný jakž takž dát dohromady, ale sám, co se týče vyprávění dle něčeho, nedá dohromady vůbec nic. Vyprávění, básničky a říkanky jsou u nás stále nedosažitelné. Budeme se na to začít muset pořádně zaměřovat, přece jenom, už mu bude 5 let a škola se blíží.

Taky začal opět chodit do školky, letos tam mají více dětí a také více náročných dětí, zatím to zvládá celkem fajn. Ráno je sice smutný, ale učitelka říkala, že jakmile začnou něco dělat, tak už je v pohodě, a když si pro něj odpoledne přijdu, tak vypadá celkem nadšený.

Logopedie 1.3.

Logo říkala, že od příště už zase začneme chodit na delší dobu. Teď s ním dělala už souvětí, spojky. Procvičovali "jsi, jsem, budu, byl jsem". Pořád s ním trénuje jeho jméno, ale to je zatím beznadějný, on je prostě "Íá", a tím to pro něj hasne. Ani to nechce zopakovat správně, a hádá se, že je "Íá". Ta slova, která se naučil na začátku špatně jdou strašně těžce odbourat, jak už je na ně za těch skoro 1,5roku navyklý, tak to nechce měnit.

P. už má skoro 1000slov, ta slovní zásoba je celkem už k věku, používat slova jako "rozpůlit, vyměnit, zamíchat" atd. Ale prostě obsahově ta řeč je tak na 2,5 roku. On s tou slovní zásobou neumí pracovat, neumí z toho vytvořit nějaké dlouhé věty nebo souvětí, neumí nic vyprávět atd. Občas se mu povede i 6slovná věta, ale z toho 3 slova jsou třeba předložky nebo jednoslabičná slova. Výslovnost se začíná malilinko upravovat, telefon už není "amamon" ale "ememon", takže postupně začíná trošku ty hlásky upravovat k "normální" podobě slova, ale to je teda ještě běh na hooooodně dlouhou trať.

Na rehabilitaci jsme tento týden nebyli. V pondělí mi ze školky volali, že P. zvracel 3x. Doma zvracel ještě 4x (konečně už to aspon umí do kyblíku), a zlepšení i v tom, že nehysterčil a normálně šel za učitelkou a řekl, že ho "boí bicho", i doma byl celkem v pohodě. V úterý jsem ho radši nechala doma, ale vůbec nic mu nebylo a večer začno být těžko mně, a celou noc jsem problila :P takže ve středu se reha nekonala, nedolezla bych tam. Ve čtvrtek měli ve školce karneval, měla jsem z toho strach, páč P. doma říkal, že ho nechce a kostým si nevezme. Ale pak ve školce prý naprosto v pohodě, smál se a tancoval s ostatníma dětma, takže nebyl problém.

Rehabilitace 22.2.

Dneska P. dělal hlavně stříhání a grafomotoriku. Říkala, že stříhá celkem hodně dobře, tak to ho asi naučili ve školce, doma ho to dělat nedonutím a na začátku školního roku to fakt neuměl. Pak lepil, obtahoval linie a vybarvoval. Učila ho sedět v tureckém sedu. P. totiž odjakživa sedí tak, že sedí na kolenou, roztáhne nohy do V a zadkem dosedne na zem. Tuším už snad před 1,5rokem mi psala jedna holčina na diskuzi, že si všimla, že P. takhle sedí a jejich dítě taky, a musí na to cvičit. Mně samozřejmě Dr. řekla, že to je normální a nic s tím potřeba dělat není :P no že já se divím že :P Pak zkoušeli cvičení na dlaň - pěst, P. to opravdu moc nejde, což je přesně to, co psal ten student v bakalářce o dysfázii a motorice, takže u nás o diagnoze asi opravdu nemůže být pochyb(teda ne, že by pochybnosti měla). Ještě zvedal kuličky ze země bosou nohou a vytvořila mu opičí dráhu.

Ještě by mě zajímalo, dneska ve školce měli screening očních vad. P. ho absolvoval před cca 2roky v RP a vše bylo v pořádku. Dneska mu vyšla nepatrně zvýšená jedna hodnota a to "asymetrie rohovkových reflexů", jinak vše v pořádku. Paní mi říkala, že to na 90% nebude znamenat nic, že to je prostě asymetrií jeho obličeje, širokým kořenem nosu a tvarem oka orbit. V roce jsme totiž byli u oční Dr. kvůli tomu, že se mi zdálo, že šilhá. Bylo to vidět hlavně na fotkách. Primářka mi řekla, že nešilhá, že to je tzv. "pseudostrabismus", tj. oční klam, kdy právě ten tvar oka způsobuje, že z některých úhlů dítě vypadá, že šilhá a je to vidět nejvíc právě na těch fotkách. Že časem se to změnou obličejových partií srovná. Fakt se to srovnalo, v reálu už jsem si min. 3roky nevšimla, že by mu někdy ujelo oko a nevšimnul si toho ani nikdo jiný. Na fotkách to je vidět jen občas, když je fakt focený hodně ze strany. Když kouká přímo do fotáku, tak to nebylo vidět nikdy. Takže se musíme objednat k oční, naštěstí mi tam dali 7 doktorů na výběr, z čehož jedna je ta primářka, kde jsme už byli.

Vím, že to asi nic nebude, ale zrovna nadšená z toho, že ho mám tahat po dalších vyšetřeních fakt nejsem. Jako kdyby jsme toho měli málo.

Rehabilitace 25.1.

Včera jsme byli poprvé na rehabilitaci. Byla to jenom informační hodina. Paní byla moc příjemná, dohodly jsme se, co bych si asi představovala - tj. nápravu jak hrubé, tak jemné motoriky, tak i grafomotoriky. Paní využívá i metody typu: šlapání v různých materiálech (kamínky, rýže atd.). Metody na pomoc propojení mozkových hemisfér, má hodně materiálů na grafomotoriku atd.

P. tam něco udělal - mačkal masážního ježka apod, ale spíš se po mně klasicky válel, takže jsme se dohodly stejně jako na logo. Tudíž ho tam jenom přivedu a bude tam sám, protože pak spolupracuje normálně. Budeme chodit každý týden na 30minut :) Tak mám radost, že se to konečně pohne trošku dál :)

Jinak u nás menší zlepšení v samostatnosti, jednak je celkem lepší sebeobsluha - ve školce se skoro celý sám obléká, jen potřebuje pomoc třeba s bundou. Pěkně jí lžící a vidličkou, pije z hrnku, když jde na záchod, tak už nevyžaduje asistenci. A hlavně - začínám sám pracovat, nevyžaduje dohled od  učitelek, sám se pohybuje po třídě, už nedělá tolik ocáska. Je to znám i doma. Třeba dělá MiniLuk a já se musím dívat na televizi :))) a on ho dělá sám, chce jenom, abych se podívala, zda mu sedí výsledek :) takže takhle bych si to představovala :)))

Dysfázie a její dopad na ostatní vývojové složky

Včera jsem náhodou našla jednu moc zajímavou bakalářskou práci, která pojednává o narušení vývojových složek díky dysfázii, především v návaznosti na motoriku. Autor práce studuje Katedru společenských věd ve sportu. Co mě nejvíc zaujalo, kopíruji z práce:

Narušení zrakového vnímání se odráží především v kresbě, která má své typické znaky (deformace tvarů, roztřesené a nedotažené linie, rotace kresby, disproporční znaky atd.). Narušena je tzv. vizuomotorická koordinace a diferenciace pozadí-figura, která se později odráží při problémech v osvojování si čtení a psaní. Dítě s vývojovou dysfázií má potíže při rozlišování tvarů a barev. Dysfatik je dezorientován ve volném prostoru, ale také při vnímání grafického zobrazení v prostoru.

Narušení sluchového vnímání se projevuje sníženou schopností sluchem rozlišit jednotlivé prvky řeči (rozlišování zvukově podobných hlásek), poruchou vnímání, zapamatováním a napodobením melodie a rytmu, poruchou v oblasti časového zpracování akustického signálu projevující se latencemi.

Narušení paměťových funkcí je nápadné především v oblasti krátkodobé paměti.
Narušení orientace v čase i prostoru způsobuje špatnou orientaci dítěte v prostoru, ve vlastním tělesném schématu (pravo-levá orientace), chybně vnímá časové vztahy, vztahy mezi rodinnými příslušníky apod.

Narušení motorických funkcí se prolínají do oblasti jemné a hrubé motoriky, grafomotoriky, motoriky mluvidel a koordinačních obtíží.

Často se vyskytují nevýhodné typy laterality – nevyhraněná dominance, zkřížená lateralita nebo souhlasná levostranná preference ruky a oka.

Nápadné a velmi frekventované jsou také poruchy koncentrace pozornosti.

MOTORICKÉ FUNKCE

Výskyt poruch motoriky patří u vývojové dysfázie k nejčastějším a nejtypičtějším projevům. Vyplývá to z raného poškození centrální nervové soustavy, které postihuje celou řadu psychických funkcí.

U dysfatických jedinců je příznačný opožděný raný psychomotorický vývoj, což je varovný signál související s dalším psychickým vývojem dítěte.

„ U 45,1% chlapců a 50% děvčat se vyskytuje určité opoždění psychomotorického vývoje. U 28,7% všech dysfatických dětí je možné vývoj hodnotit jako hraniční k normě a 17,8% se vyvíjí opožděně“ (Mikulajová et al., 1993, s.93).

Při zjišťování úrovně motorických schopností se zaměřujeme na oblast hrubé motoriky, jemné motoriky, oromotoriky, grafomotoriky, opticko-prostorovou organizaci pohybů a komplexní praxe.

Úroveň hrubé motoriky lze zjistit dle celkového motorického projevu dítěte ve smyslu pohybové aktivity, celkových změn motility, koordinace pohybů a mimických projevů.V popředí je celková neobratnost a nešikovnost. Děti mají problémy např. s výskokem snožmo,s poskoky, stojem na jedné noze (nezvládají bez opory), s kopáním do míče, neumí vylézt na strom, udělat kotoul atd. Typická je chůze po schodech, která je dlouho nesamostatná, děti se ještě ve školním věku přidržují zábradlí a dlouho jim trvá, když při scházení pravidelně a bez úsilí střídají nohy. Podobné obtíže mají při jízdě na kole, dlouho nezvládají jízdu bez pomocných bočních koleček.

Také oblast jemné motoriky se vyznačuje značnými deficity.
„Mezi mírou postihnutí jemné a hrubé motoriky evidujeme značnou disproporci. Jemná motorika bývá komplexněji narušena, i když těžisko v té které složce a rozsah deficitů je u dysfatických dětí různý“ (Mikulajová et al., 1993, s.132).

Poruchy motoriky rukou se projevují především neschopností napodobit různé pohyby a polohy. Děti selhávají při snaze napodobit „přísahu“, „zaječí uši“, „dalekohled“ atd. Snaží se pohyb napodobit, to se jim však nedaří, provádí to neobratně nebo si pomáhají druhou rukou. Pohybům chybí přesná zacílenost. Např. při napodobování „zaječích uší“ zdvihá druhý a třetí prst místo ukazováčku a malíčku. Při střídání dotyků palce postupně s jednotlivými prsty té samé ruky dítě nedodrží pořadí nebo prsty vynechává. Při znázornění „dalekohledu“ klade obě ruce vedle sebe místo za sebe a když se mu to náhodou podaří, nedokáže „dalekohled“ přiložit na jedno oko a podívat se přes něho, ruce většinou přikládá na čelo nebo mezi oči, přičemž obě přivře,neumí se podívat jedním okem.      

„Nejnápadnější poruchy však bývají v dynamické organizaci pohybů rukou. Při reciproční koordinaci pohybů dlaň-pěst, pěst-dlaň selhává téměř sto procent dysfatických dětí“(Mikulajová et al., 1993, s.132).

Opticko-prostorová organizace pohybů v porovnání s dynamickou praxí bývá kvalitativně lepší, přesto mnohé děti nedokážou správně postihnout prostorové vztahy mezi zrcadlovými obrazci a ty odezírají lineárně. Například dítě sedící tváří k vyšetřujícímu a pohyby jeho pravé ruky i po zácviku opakuje lineárně, tedy svojí levou rukou.

V komplexní praxi se deficity objevují v plné míře. Děti si ještě ve školním věku
nedokážou zavázat tkaničky u bot, mají těžkosti se zapínáním knoflíků a zipů, jsou nešikovné při oblékání, neumí jíst příborem.

Grafomotorické schopnosti jsou základem pro rozvíjení a osvojování si kreslení a později psaní. Dysfatické děti většinou drží tužku nesprávně (celou dlaní, špetkovitý úchop, pinzetový úchop atd.). Selhání v kresbě může znamenat poruchy v oblasti zrakového vnímání,poruchy senzomotorické koordinace, poruchy jemné motoriky a poruchy v integraci těchto funkcí.
Kresba zachycuje i úroveň vizuální paměti a představivosti, odrážejí se v ní i některé osobnostní charakteristiky.

„Kresba dysfatických dětí je zcela typická a nápadná“ (Škodová et al., 2003, s.113).

V kresbě dysfatických jedinců vidíme deformaci tvarů, nesprávně zobrazené přímky, úhly i křivky. Napojování čar je nepřesné. Čáry jsou slabé a roztřesené, nedotažené nebo přetažené.Obrázky mají špatné proporce, časté jsou i rotace obrázku vzhledem k základní rovině. Nápadné bývá rozložení jednotlivých částí obrázku na ploše papíru: děti kreslí části těsně vedle sebe nebo přes sebe, přičemž značná část plochy papíru zůstává nevyužitá.

U dysfatických dětí jsou také časté poruchy motoriky mluvidel. Děti často nedokážou napodobit ani jednoduché pohyby nebo grimasy. Je porušena převážně koordinace pohybu mluvidel. Největší potíže dělá střídání antagonistických pohybů. Jednotlivé pohyby jsou zřetelně izolované, nenavazují na sebe a postrádají plynulost. Téměř vždy vázne elevace jazyka – dítě pak nedovede realizovat hlásky, k jejichž vyslovení je třeba přesného cíleného pohybu.
Nedokáže sešpulit rty a potom se usmát. To se v artikulaci projeví tak, že dítě nedovede plynule opakovat sledy slabik ani přecházet z jedné hlásky na druhou.

   

Celou bakalářskou práci najdete zde


Co se týče té motoriky, tak to u nás sedí naprosto na 100%. P. měl ten motorický vývoj v kojeneckém a raném batolecím věku hraniční k normě (sed 9m, lezení 10m, vertikalizace 12m, samostatná chůze začátek 16m). Pak jsem si už myslela, že ta motorika je na úrovni vrstevníků, ale ted zpětně vím, že nebyla nikdy. Cílesměrně se naučil chodit až někdy v 2,7 roku (norma jsou 2 roky), na schodech poprvé stál ve 2,5 letech. Nohy do schodů začal střídat až v 3,7roku, ze schodů nestřídá doteď. Neustále potřebuje podporu, buď se drží zábradlí nebo ruky druhé osoby. Na klasickém odrážedle se naučil jezdit tak nějak v normě (okolo 2let), ale na tom jsme zamrzli, ke kolo odrážedlu, nebo koloběžce nebo kolu jsme se zatím nedostali. Neumí šlapat a hlavně to nechce ani zkoušet. Vylézt po žebříku se naučil (bez střídání noh) někdy v 3,9roku. Celkově je neobratný, neumí nikam vylézt, vyskočit, vůbec nechce chodit na prolézačky atd. 


Dále má problém v sebeobsluze, ne proto, že by byl líný nebo nevěděl jak, ale prostě mu to nejde. Svlékat se naučil okolo třetího roku (doted si neumí svléknout věci přes hlavu), oblékat se naučil až okolo 4.roku s tím, že s něčím stále potřebuje dopomoc. Neumí rozepnout a zapnout knoflík, dát zip do jezdce atd. Ve školce přišel celkem slušný posun v této oblasti, sám se nají lžící a vidličkou, ale je prostě vidět, že je oproti vrstevníkům šíleně neobratný. V tom jídle nevím, nakolik mu to fakt nejde proto, že má postiženou motoriku a nakolik prostě proto, že jíst nechce.


Co se týče té jemné motoriky, neumí napodobit pohyb tupu " udělej slona, jak plave ryba" atd. On se snaží, ale dělá ten pohyb jinak. Hrozně dlouho mu trvalo, než se naučil ukázat, kolik mu je na prstech. Musel si prsty, které mají být ohnuté držet druhou rukou. Prostě vše, co autor v práci popisuje, na něho sedí.


Já jsem si vždycky myslela, že u dysfázie je ten motorický problém podružný, pořád jsem řešila tu samotnou řeč a mentální vývoj, ale čím dál tím víc vidím, že ten motorický problém je hned po řeči nejzávažnější. Už celkem dlouhou dobu se snažím najít rehabilitaci nebo ergoterapii, ale všude narážím na to, že P. není oficiálně uznám jako osoba se zdravotním postižením a nemá fyzický handicap. Takže odpověd je pak více méně stejná " nejste pro nás cílovým klientem, obraťte se na logopeda". Mám pocit, že skoro nikdo neví, že u dysfázie je taky problém s motorikou, ne jenom s řečí. Holky na diskuzi mi řekly, že si mám normálně zajít za pediatrou a chtít žádanku po pediatře, což mě dosud paradoxně vůbec nenapadlo. Takže se tam v pondělí vypravím.


Co se týče narušení krátkodobé paměti, tak u nás je hlavně problém se zapamatováním básniček a písniček, či delších vět. Problémy s orientací v čase atd. nemá. Zrakové rozlišování není narušeno vůbec, pouze v té vizuo-motorické činnosti (což zas souvisí s tou motorikou), tam je opožděný o 6měsíců, což je ale stále širší norma. Sluchové rozlišování též není nijak zvlášt narušeno, pozná první hlásku u slov, spousty slov přečte globální metodou, při nácviku rozliší každou hlásku ve slově. Tyto dvě složky nemá opravdu narušené vůbec, nebo jenom minimálně.


Co se týče sociálních dovedností s vrstevníky, ve školce se to dost zlepšilo. Ted bych řekla, že sociálně (upozornuji, že pouze v kontaktu s dětmi. V kontaktu s dospělými je to na úrovni věku) je ted srovnaný na úrovni čerstvě tříletých dětí, zapadne mezi ně. Ještě před prázdninami to bylo sotva na úrovni dvouletáka, jednak se dětí šíleně bál a jednak vůbec nevěděl, jak se zapojit. V tomhle nám školka opravdu dost pomáhá.

Strach z neúspěchu

Co teď momentálně řeším asi nejvíc, je to, že se P. bojí ve školce pracovat. Má šílený strach, že by něco udělal špatně, takže radši nechce dělat nic. Paní učitelky ho vždycky "překecají", takže nakonec pracuje, ale ráno vždycky bulí - ne proto, že musí do školky, tam se těší, jde tam v pohodě...ale jakmile přijdeme a má něco dělat, tak už natahuje. Naštěstí mají citlivý přístup, takže se nejdřív jenom dívá a pak se zapojí.

Ze začátku byl problém jenom s činnostmi, které mu zrovna moc nejdou (vyrábění, stříhání atd.), ale v poslední době se bojí dělat i věci, které má namakané jako Logico, MiniLuk atd. Doma s tím problém není, strach z neúspěchu nemá, ale v té školce je docela problém. Paní učitelka s ním musí u všeho sedět, a on potřebuje u každého kroku souhlas /nesouhlas, jestli to dělá dobře....kdyby měl pracovat sám, tak prostě neudělá nic.

U Krejčířové dělal to samé, ona to teda okamžitě pochopila, takže mu vždycky všechno odsouhlasila a mohl pracovat. Mám obavy, že zas po Novém roce přijde to vypečené SPC a opět P. nepředvede absolutně nic, protože ty logopedky nevědí, jak na něj...a on pak bude zase za blbečka :P Opravdu mu to komplikuje dost život a omezuje ho to. On je v té školce permanentně ve stresu, sice si zvykl pěkně, chodit tam chce atd., ale stres je to pro něj asi velký. Absolutně se tam nechová přirozeně, jen poslouchá pokyny a dělá řízenné činnosti, ale jakmile by se měl zabavit nějak sám nebo kontaktovat nějaké dítě, tak je v koncích. Paní učitelky se ho snaží zapojovat, co to jde a snaží se mu tu sebedůvěru posilovat.

Kr. mi říkala, že on by takovou povahu měl i bez dysfázie, ale ty komunikační problémy to dost zhoršují. Byl by asi citlivý i tak, ale neměl by tu sebedůvěru tak malou, kdyby se uměl normálně domluvit. Dřív jsem si myslela, že si neuvědomuje, že špatně mluví, ale asi zřejmě ano...protože mimo domácí prostředí (nebo mimo kontakt s nejbližšími lidmi) mluví, co nejmín musí...přitom doma mele o stošest pořád.

Co se týče řeči, tak pozoruju pokrok v tom, že už je schopný zopakovat dlouhou větu, aniž by vypouštěl slova. Sice komolí, ale zopakuje celkem slušně :) I sám se vyjadřuje v delších větách, ale jinak výslovnost a gramatická stránka pořád hrůza.

Logopedie 30.11.

Péta trénoval už hlásky, které se vyslovují přiložením jazyka na horní patro - d, t a l. Docela mu to při nácviku jde, ale jinak ve spontání řeči to vyslovuje ve strašně málo slovech. D a T ještě občas jo, ale L vůbec - což jsem četla, že je hodně problematická hláska.

Jinak jsem zase na nervy, ve čtvrtek máme náhradní termín u Krejčířové a dneska ráno mi učitelka ve školce říká, že půlka dětí mají kašel a rýmu, a z toho průdušky. Samozřejmě dneska šel P. spát a už totálně zacpanej nos. Byl zdravý přesně dva týdny :( takže jsem ho odhlásila a budu se modlit, aby to ve čtvrtek dal, jinak to zas budu muset odložit :((((

Fakt jsem si myslela, že ty školkové bacily bude zvládat líp, na to, jak byl extrémně zdravé dítě. Ale od listopadu je to prostě katastrofa :( nemá žádné vážné nemoci, ale pořád rýmu (velkou) a kašel.

Logopedické kartičky ze školky

Dneska jsme ve školce dostali k zapůjčení logopedické kartičky. Je to vždy tématický celek o 4 kartičkách, které obsahují jedno společné slovo. Na jedné straně je obrázek, na druhé straně je jednoduchá věta k zopakování. Dá se na nich též procvičovat porozumění řeči.

Jinak blitíčko zřejmě nebyly hleny (teda možná to byl jen vedlejší pozitivní efekt blití), ale zřejmě viroza. Dneska jsme přišli do školky a hned mi učitelka říkala, že na nás myslela, jelikož v pátek blila půlka třídy i s ní :P Některé děti byly do druhého dne fit jako Péťa, některé blijou doteď. Takže to měl na 99% ze školky. Tak doufám, že před náhradním termínem u Dr. Kr. zas nebude něco, to už by mě fakt švihlo :P

Logopedie 3.10.

Tak včera jsme byli poprvé teda jenom na 15minut a fakt je to asi lepší. Pracoval hodně intenzivně, mluvil čistě a nahlas. Logo se moc líbilo, že když rozslabikovávali slova, tak stačilo říct první slabiku a P. zbytek doslabikoval sám z hlavy.

Co se týče mluvení, tak pozoruju opět menší pokrok. P. začal užívat i číslovky, modální slovesa atd., no nicméně stále výslovnost a gramatika je příšerná. Ale co se týče aktivní slovní zásoby, tak ta roste pěkně, už jsme na cca 500 slovech.

Co se týče školky, za září chyběl P. tři dny, což není nijak hrozné. Tak jsem zvědavá, jak to bude v říjnu. Zatím ve školce nějaké extra nemoci nejsou, chybí tak průměrně 1-2děti, nebo žádné. Zřejmě je to tím, že jich je tam méně a taky většina dětí je 5+, takže už jsou promořené a zvyklé. P. se tam stále líbí, chodí tam moc rád. S jídlem žádný zázrak, ale svačinu většinou sní, pak sní trošku polévky, druhé teda výjimečně, ale i tak je to pro nás úspěch. Pí. učitelky ho chválí, že už není takový ocásek :) zapojuje se mezi ostatní děti, pomáhá. No prostě není problém v ničem :) tak jsem ráda, snad se to nezhorší nějak.

Přidávám nácvik hlásky Š


HLÁSKA Š

K vyvození hlásky Š nám pomůže hláska Č. Postavení mluvidel je stejné jako u hlásky Č. Zuby
stiskneme k sobě, našpulíme rty a jazyk leží mírně vzadu, směřuje hrotem lehce nahoru za horní
řezáky. Při takovém postavení mluvidel stačí prodlouženě vyslovit hlásku Č – ozve se ŠŠŠ. Někdy
stačí pouze dodržet postavení mluvidel a napodobit zvuk mašinky – ŠŠŠ. Opět začínáme slabikami
a slovy s hláskou Š na konci.

slova:
tuš, buš, kuš, flauš, touš, koš, Luboš, Miloš, Hanuš, Aš, Mikuláš, Eliáš, Bobeš, Lotyš, měkkýš, pleš, plyš, myš, věž, níž, lež, nůž, muž, guláš

slabiky:
ŠA, ŠE, ŠI, ŠO, ŠU

slova:
šumí, šumák, šumět, šupinay Šumava, šunka, šuplík, šok, šaty, šála, šál, šachy, šálek,šakal, šek, šéf, šeď, šedý, šelma, šipka, šípek, šípky, šíp, šíje, Šimon
těžší slova:
Máša, Dáša, Míša, nůše, duše, tiše, olše, klišé, Libuše, jednoduše, výše, nejvýše, mše, kuše, kaše, věší, naši, hoši, větší, menší, další, vnější puška, muška, obušky, obušek, muška, myška, ouško, ouška, doušek, ploška,mušle, mašle,  lenoška, koště, piškot, deštník, kaštan, višně, myška, myš, myšice, výška, pošta, tlouštík, dušný, veteš ošumělý, lišej, míšek, kulíšek, damašek, košile, košík, tišina, plošina, ošatka houšť, poušť, tloušť,  déšť, plášť, návštěva, naštvat, naštvaný, ušpinit, klíště, věštba škála, špion, škodná, škoda, škytat, škytavka, škleb, šklebit se, špendlík, špejle, špulit, štafeta, štáb, štěně, štěp, štěpina, štíhlý, štika, šle, štít, šlehačka, šmolka, šmouha, šlapat, švanda, švihák, švihadlo, šváb, švih , šašek, šišák, šiška, hašiš, šešulka, šašlík, šišatý, šušká

věty:
 Máša skáče s Dášou přes švihadlo. Naši asi něco tuší. Míša je tiše.  Hoši, nebušte na ta špinavá okna. K obědu nemáme kaš. Deštík tiše šumí. Naštvaný Váša nechce jíst višně. To je ale výška, Dášo. Šimon má šedou šálu. Košile je větší než obvykle. Tlouštík jedl paštiku. Prší a prší. Teta Dáša má nový šedý deštník. Koupíme Vášovi višně v čokoládě. Piškoty nemají hoši rádi.  Ta šiška je větší než tamta šiška. Navštíví nás teta Máša. Poštval na nás štěně. Miloš má nové šaty. Kočka číhá na myšku. Váša snědl guláš. Dáš mi ještě kus šunky? Nosíme šály a čepice. Denně si vypij šípkový čaj.

básničky:
Všechny myši v šedé chýši mají šaty šedé.
Všechny myši v šedé chýši šedý myšák vede.
Na šišky šel Vašík
Měl tašku a košík.
Nenašel jen šišky,
Našel houby lišky.
Taška plná šišek,
V koši kupa lišek.
Šumí šumí deštík,
Dášo nemáš deštník?
Tady šedý deštník máš,
Po dešti, pak mi ho dáš.
Šiju šiju košilku,
ušiju ji za chvilku.
Pak ušiju kabátek
naší Dáše na svátek.
A co ještě?
Plášť do deště.

Pomůcka ze školky

Co se týče školky, tak zatím stále pohoda. P. se tam těší a chodí tam naštěstí rád. Bohužel už pondělí - středa nebyl, protože měl poměrně velkou rýmu. Myslela jsem, že když jsem doteď měla až extrémně zdravé dítě (mimo stomatitidy ještě nikdy nebyl nemocný a nebral žádné léky, neměl ani kašel např.), že se nám nemoce vyhnou, ale asi ne. Naštěstí to byla jen rýma, takže ve čtvrtek už šel. Já jsem to samozřejmě chytla, ale v mnohem horší podobě, smrkám a chrchlám jak tuberák :P

Co mě mrzí je to, že z P. skoro nic nevytáhnu, co se ve školce dělo. Je schopný mi říct nějaké základní věci, že si hrál na písku, že byl čůrat atd., ale co tam dělá, to netuším :) i když prý je problém toto dostat i ze standartních dětí :) Docela mě potěšilo, že když jsme přišli do školky, tak už jeden chlapeček hlásil, že přišel Péťa, jiný chlapeček ho zas přiběhnul pohladit. Takže v tomto je to asi v pohodě. P. se teda i nadále drží učitelek, k dětem se zapojuje jen při těch řízených činnostech nebo při nějakých mechanických hrách. Rozhodně se zatím (asi) s nikým nekamarádí, ale doufám, že to přijde časem. I takhle je to pro nás velký úspěch, že školku zvládá úplně bez problémů a bez breku :)

Konec prvního školkového týdne

Tak P. se zatím adaptuje na školku velice dobře. Chodí tam rád a těší se, takže to mi spadl kámen ze srdce a doufám, že mu to vydrží co nejdýl. Trošku se tam zlepšuje v jídle, to tedy rozhodně zásluhou neskutečně trpělivých a ochotných paní učitelek, které s těma maloškama sedí u stolu a pomáhají jim. Takže P. už trošku jí polévku a druhé jídlo, není to žádnej zázrak, ale jí :) což považuju za dost podstatný úspěch.

Jinak do řízených činností se zapojuje, mezi děti moc ne, spíš se drží paní učitelky. Ale postupně už se začíná trošku osmělovat, takže si myslím, že v tomto směru školka pomůže asi nejvíc. Sociálně (co se týče dětí)je podle mě P. ted tak na dva roky, konečně se jich nebojí, chce být mezi nimi, ale zatím si spíš hraje vedle nich. Co se týče společné hry, tak zatím zvládá hry typu na honěnou, jezdit na motorce, a takové ty mechanické hry. Ale i to je pro mě úspěch, ještě před prázdninami měl období, že měl z dětí panickou hrůzu. Teď s nima může normálně existovat :)

Kuriozita z dneška, jsem zřejmě jediná matka ze třídy, která nebyl na informační schůzce, jelikož jsem nekoukala na nástěnku a nepřečetla jsem si to. A ještě jsem doma říkala mamce, že oproti jiným školkám, kde maj pomalu tři schůzky do týdne, je ta naše v pohodě a zatím žádná nebyla. No ehm :))) já totiž pořád koukám jenom na webovky, které se právě předělávají do nějakého lepšího stavu, a nedávají tam aktualizace. Naštěstí paní učitelka nic neříkala, prý se tam nic moc nového neprobíralo....no ale cítila jsem se jak idiot :P

Jinak dneska jsem si pro P. přišla a byl tak podezřele zaraženej, okamžitě ke mně naběhnul a začal bulet, že má bordel v teplácích = mokrý slipy. Měl je trošku připočůraný, nic stranýho, tepláky měl suchý. Takže jsme okamžitě valili na záchod, kde vyčůral asi půl litru :P Předpokládám, že se styděl si říct. Ze začátku tam nechtěl čůrat vůbec (taky ani nepil), včera prý byl čůrat normálně, ale právě pouze při těch "hromadných" akcích, kdy jsou všechny děti dohromady a sám si říct se stydí. Tak jsem mu říkala, že se nemusí stydět a říct si, aby neměl mokrý slipy. P. říkal, že "vo" (jo DDD), tak jsem na umělce zvědavá, jestli sebere odvahu a řekne si sám. Myslím, že by se určitě nepočůral, drží to jak das...ale třeba dneska k tomu už asi nebylo daleko, být tam o hodinu dýl, tak bud by se fakt počůral nebo možná, kdyby byla už fakt akutka, tak by tam pí. učitelku nějak dotáhnul. Asi jim budu muset říct, že "dulaj" znamená čůrat :DDD

Včera tam byly dvě dámy z SPC, zpráva má přijít do 14dní. Někteří možná víte, jaký je můj názor na SPC, takže trošku předpokládám, že možná v té zprávě budou bludy, kterým se Dr. Krejčířová zasměje...ale nechci odsuzovat předem, to SPC neznám a třeba mile překvapí :) Já sama bych s P. do SPC nikdy dobrovolně nešla, jednak si myslím, že ho nepotřebujeme a jednak v ně fakt nemám důvěru. Toto SPC je v rámci školky, nevyžadují (zatím) osobní návštěvy, takže nemám nic proti. Zvažuji akorát pak před nástupem do školy možná PPP. Pí. uč. říkala, že jinak je P. moc šikovný, takže hlavní ted bude ho začlenit mezi děti a trošku ho zbavovat té úzkosti, což je i můj názor.

Se školkou jsem zatím moc spokojená, P. taky a to je hlavní. Opravdu paní učitelky jsou výborné, neskutečně milé a obětavé. Berou P. takového, jaký je...takže ho krmí (jinak by nejedl), snáší to, že s nima jde pomalu i na záchod, že se ještě neumí pořádně obléct atd. Vždycky mi hlásí, že už třeba trošku jedl oběd, že otvíral pusu...že se snažil jíst sám svačinu. Prostě berou to z úplně opačné stránky, jinde bych poslouchala, že to a to už má dávno umět atd., což by pro mě bylo asi silně stresující. My se doma fakt snažíme, aby to jídlo a oblíkání zvládal, no zrovna tohle jsou věci, které mu fakt moc nejdou, i když se snaží.

Logopedie 6.9.

Včera na logo P. hrozně chválila, fakt makal jak ďas :) a konečně jsme se dostali i k čištění výslovnosti, takže nejen opakoval slova, ale už pracoval i s tou pusou - zejména hlásky B a P (s těmi má poměrně velký problém, špatně špulí tu pusu), a pak měkké souhlásky jako Š, Ž a Č. Takže opakoval za sebou rychle "bababa, bebebe, bibibi atd., a takhle postupně a-e, výměna hlásky a zase znova "papapa, pepepe" atd.

Opět zaznamenávám poměrně velký posun jak v aktivní slovní zásobě, tak i v tvoření větiček. U slov, které říká už dlouho, se začíná upravovat i gramatika, umí už některá slova i sklonovat. Co je zatím nejhorší je výslovnost, to je pořád tragédie, ale tak ta je u dysfázie podružná a většinou se upravuje spontánně časem.

Co se týče školky, tak včera opět v klídku :) ptala jsem se paní učitelky, jestli se zapojuje mezi děti. Tak při řízenných činnostech prý ano, ale jakmile je volná hra, tak si hraje sám a hlídá si učitelky, aby se jim neztratil z dohledu :) venku se prý bál jít do písku - u nás klasika, písek v botách nebo dokonce na rukách by asi nepřežil :D na klouzačku šel s pomocí atd. :) Jinak říkala, že je fakt vidět, že doma makáme. Že s intelektuálnm rozvojem není problém (barvy, přiřazování atd.), u něj musíme zapracovat hlavně na tom, aby se víc zapojoval mezi děti a nebál se těch běžných věcí jako je hra v pískovišti, lezení po prolízačkách a podobné radovánky.

Svačinu tam trošku jedl, ale oběd opět nic. No beru za úspěch, že si aspon nabral lžíci polívky a trošku ochutnal, a navíc sedí u stolu s dětma a vydrží :) i když nejí :) Dneska ráno při vstupu do herny trošku natahoval, ale jakmile uviděl u stolku dvě děti s Logicem :DDDD tak ho to zas přešlo :)

Přidávám společný nácvik hlásek Ď, Ť a Ň


Pokud dítě zvládne správně vyslovovat hlásky ŤĎŇ můžeme ho naučit slova, ve kterých se střídají
měkké a tvrdé slabiky.

slabiky:
ni-ny, ne-ně, no-ňo, nu-ňu, na-ňa
ti-ty, te-tě, to-ťo, tu-ťu, ta-ťa
di-dy, de-dě, do-ďo, du-ďu, da-ďa

slova:
nyní, koniny, knihovny, planiny, lekníny, jmeniny, narozeniny, zničený, snížený, nasnídaný, odřeniny, zelenina, uzenina,
luštěnina, sraženina, zavařenina, usazenina, nikdy, divný, hodiny, jediný, vidiny, udivený, nadívaný, dílny, hladina,
kladina, sdílný, šediny, dýchání, nadýmání, dýmovnice, dědeček, děda, tatínek, tati!, tetička, totiž, teletník, pletení,
letitý, mýtina, pětina, tekutina, ojetina, pustina, štětiny,  desetiny, padesátiny, štípaný, tištěný, postižený, tykání,
týdenní, naditý, nápaditý, květiny, puntíkovaný, zastíněný, štípaný, štětiny, postižený, tykání, týdeník, naditý, nápaditý, květiny, stísněný, protivný, vlnitý, divadelní, ke snídani

věty:
Kytička voní. Paní voní. Tady je budík. Budík zvoní. Hodiny tikají, tik, tak. Láďa má narozeniny. Káťa má tatínka
hodináře. Toník se stydí. Nyní budou prázdniny. To dílna mého dědy. Tetička mi přeje k narozeninám. Domino má
puntíky. Mám rád uzeniny k snídani. Toník píše deník. Vláďa je ve vaně. V dílně pracuje automechanik. Tatínek vyrobil
lodičky pro děti. Ráno mě probudil budík. Lodník pluje na lodi. Vodník žije ve vodě. Kotě sedí v botě. V divadle mají
divadelní prázdniny. V domě bydlí celá rodina. Koťátko mňouká. Štěně štěká na kotě. Medvědi mají medvíďata.

básničky:
Posvícení, posvícení!
Puňťa chňapl po pečeni,
utíká s ní – to to voní!
Už ho nikdo nedohoní.
Pod jabloní ve stínu
Udělá si hostinu.
Slunce svítí, voda žbluňká
A v ní malá žabka kuňká.
Je to žabka zvaná rosnička,
Říká, že bude moc sluníčka.
Děti, děti, včelky letí!
Zaltěly na květiny,
Teď si nesou sladkou šťávu
Do včelína do dědiny.
Dělají z ní doma med
Včelím dětem na oběd.
Jeden kůň,
Vypil tůň,
Jedna laň,
Kouká naň.
Děti, děti pojďte k vodě,
Uvidíte nové lodě,
Lodě dělal děda,
Moje loď je hnědá.
Podívejte děti,
Léto někam letí.
Jen leť, léto, leť,
Ptáky na jih veď.
Víťa má budíka,
A ten budík netiká,
Ani nikdy nebudí,
Tak ho Víťa vyhodí.
Malé kotě,
Sedí v bytě,
Tiše kouká na pavouka,
Jak si v bytě dělá sítě.
Táta koupil budíka,
Aby budil Toníka.
Budík tiká, pěkně chodí,
Toníka teď denně budí.
Víťa seká do špalíku,
Naštípá z něj polínka,
V kuchyni je potřebuje,
Na topení maminka.
Děda dělá lodi,
Děti k němu chodí
Po obědě v neděli
Děda děti v pondělí.
Děti mají lodě,
Chodí s nimi k vodě
Ve vodě loď za lodí
Pěkně spolu závodí.

Školka - den třetí

Dneska už byl P. na celý provoz, tj. od 8-12hodin. Ráno při vstupu do herny se na mě trošku lepil, ale nebulel, a hned se zapojil, takže fajn. Když jsem si pro něj po obědě přišla, tak prý vše v pořádku, s ničím nebyl problém, ale co jsem čekala - nejedl. Trošku teda svačil, ale oběda se ani nedotknul, prý chytal úplně paniku, tak ho nenutily. Pí. uč. se mě ptala, jestli si teda pro něj nechci chodit před obědem, abych je zbytečně neplatila. Já teda zatím myslím, že ne.... to je jedno, že je nebude jíst, ale aby aspon chvíli seděl u toho stolu, a viděl, že ostatní děti jí...a třeba ochutnal aspon jedno sousto. Se jinak obávám, že by se nenaučil jíst nikdy. Pokud by to teda bylo třeba x měsíců stejné, tak bych ho z těch obědů odhlásila a zkusili by jsme to třeba další rok s obědem.

Jinak přijde logopedka z SPC se podívat na děti, a zhodnotit je. Ta tam asi bude nějak dojíždět, jinak logopedickou péči mají od pí. učitelky každý den formou hry. Zatím to nějak nehrotím, je začátek, asi víc podrobností se dozvím později.

Přidávám video, jaké má P. řečové schopnosti ve 3letech a 10 měsících. U toho Logica oceňuju i to, že P. si ty obrázky prohlíží a komentuje, to u knížek nehrozí - knížku prolistuje bleskovou rychlostí a tím to pro něj hasne:P