Strach z neúspěchu

Co teď momentálně řeším asi nejvíc, je to, že se P. bojí ve školce pracovat. Má šílený strach, že by něco udělal špatně, takže radši nechce dělat nic. Paní učitelky ho vždycky "překecají", takže nakonec pracuje, ale ráno vždycky bulí - ne proto, že musí do školky, tam se těší, jde tam v pohodě...ale jakmile přijdeme a má něco dělat, tak už natahuje. Naštěstí mají citlivý přístup, takže se nejdřív jenom dívá a pak se zapojí.

Ze začátku byl problém jenom s činnostmi, které mu zrovna moc nejdou (vyrábění, stříhání atd.), ale v poslední době se bojí dělat i věci, které má namakané jako Logico, MiniLuk atd. Doma s tím problém není, strach z neúspěchu nemá, ale v té školce je docela problém. Paní učitelka s ním musí u všeho sedět, a on potřebuje u každého kroku souhlas /nesouhlas, jestli to dělá dobře....kdyby měl pracovat sám, tak prostě neudělá nic.

U Krejčířové dělal to samé, ona to teda okamžitě pochopila, takže mu vždycky všechno odsouhlasila a mohl pracovat. Mám obavy, že zas po Novém roce přijde to vypečené SPC a opět P. nepředvede absolutně nic, protože ty logopedky nevědí, jak na něj...a on pak bude zase za blbečka :P Opravdu mu to komplikuje dost život a omezuje ho to. On je v té školce permanentně ve stresu, sice si zvykl pěkně, chodit tam chce atd., ale stres je to pro něj asi velký. Absolutně se tam nechová přirozeně, jen poslouchá pokyny a dělá řízenné činnosti, ale jakmile by se měl zabavit nějak sám nebo kontaktovat nějaké dítě, tak je v koncích. Paní učitelky se ho snaží zapojovat, co to jde a snaží se mu tu sebedůvěru posilovat.

Kr. mi říkala, že on by takovou povahu měl i bez dysfázie, ale ty komunikační problémy to dost zhoršují. Byl by asi citlivý i tak, ale neměl by tu sebedůvěru tak malou, kdyby se uměl normálně domluvit. Dřív jsem si myslela, že si neuvědomuje, že špatně mluví, ale asi zřejmě ano...protože mimo domácí prostředí (nebo mimo kontakt s nejbližšími lidmi) mluví, co nejmín musí...přitom doma mele o stošest pořád.

Co se týče řeči, tak pozoruju pokrok v tom, že už je schopný zopakovat dlouhou větu, aniž by vypouštěl slova. Sice komolí, ale zopakuje celkem slušně :) I sám se vyjadřuje v delších větách, ale jinak výslovnost a gramatická stránka pořád hrůza.