čtvrtek 19. ledna 2012

Dysfázie - logo vada nebo postižení?

Dle Mezinárodního dělení chorob dysfázie spadá mezi Narušení psychického vývoje, blíž je to Specificky narušený vývoj řeči. Prý se uvažuje do budoucna, že bude spadat mezi Pervazivní vývojové poruchy, tj. poruchy, které jsou "všepronikající".

Dysfázie je (stejně jako PAS) velice rozsáhlá diagnoza s mnoha symptomy. Žádné dítě s dysfázií nemá zcela stejné příznaky jako dítě se stejnou diagnozou. Dysfázie se pohybuje v rozmezí velmi lehkých poruch, kdy má dítě problém skutečně "jen" s tou aktivní řečí, přes formy, kdy má dítě výrazněji narušené ostatní vývojové složky až po velmi těžké formy, kde je narušeno i porozumění řeči a problémy se promítají do všech složek vývoje.

Na diskuzích se občas vedou diskuze, zda je dysfázie jenom logopedický problém nebo postižení. Já to tedy u svého dítěte jako postižení vnímám. Upřesnuji, že dle Krejčířové má P. tu dysfázii stále spíše lehčí, můj subjektivní pocit je, že je někde na hranici lehkého až středně těžkého postižení. Pokud dítě nemá dysfázii jenom expresivní a ještě hodně lehkou, tak porucha vždycky zasahuje i ostatní složky vývoje, nejde jenom o čistě aktivní řeč.

U nás největší problém vnímám hned po řeči v motorice (zejména hrubé), má horší krátkodobou paměť a horší vizuomotorickou činnost. Samozřejmě dysfázie hrozně narušuje vývoj i po té sociální stránce, pokud není dítě hodně extrovertní a sebevědomé, tak nemá šanci se v kolektivu stejně starých zdravých dětí uplatnit. P. není schopný absolvovat různé akce pro děti jeho věku (mimo teda školkových akcí, tam to jde), protože s tou špatnou řečí absolutně mezi vrstevníky nezapadá. Děti mu nerozumí a myslí si, že je malý. Nemá šanci se zapojit do her (pokud to není nějaké běhání, a v podstatě i s tím má problém, protože třeba na prolézačky vylézt neumí). Ve školce celkem zvládá, ale jelikož je to třída logopedická, tak je to trošku uměle vytvořené prostředí, kde to má o moc lehčí, než by měl v klasické třídě.

Teď bych chtěla mluvit hlavně o dysfázii expresivní, u těch smíšených a receptivních forem je to přece jenom něco jiného. Donedávna jsem nechápala, jak je možné, že děti dostanou tuto diagnozu třeba až v 5-7letech. Nechápala jsem, jak to, že to rodiče neřeší...ale oni to řeší, jen je jim ve velkém procentu případů v logopedických ambulancích tvrzeno, že je to jenom opožděný vývoj řeči, že jsou to kluci a kluci jsou líní atd. atd. Někteří rodiče pak "odborníkovi" věří a nemají potřebu pátrat dál. Ovšem červíček začne znovu hlodat v předškolním věku, kdy dítě stále mluví špatně a očekávané výrazné zlepšení se nekoná. Dítě má jít k zápisu do školy. Rodič rozhodne o odkladu, zajde do PPP, kde dítěti místo OVR zdiagnostikují dysfázii.

Bohužel v drtivém většině případů je to podáváno tak, že "Maminko, je to dysfázie, skočte si k logopedovi (v případě, že dítě nedochází), popř.: "Je to dysfázie, za rok to bude dobrý". Takže rodič tuto informaci přijme tak, asi jako kdyby mu bylo řečeno, že dítě neumí hlásku Ř, ale za chvíli se ji naučí. A myslí si, že za rok docházení na logopedii bude všechno v pořádku. Ale ono v 90% případů nebude.

Nebo opačný extrém, kdy je rodiči sděleno, že dítě nikdy nezvládne běžnou ZŠ a mají ho rovnou přihlásit na školu speciální. Rodič nedostane rady, jak s dítětem pracovat, co to vlastně ta dysfázie je, co obnáší, jaké problémy můžou být případně do budoucna atd.

Takže rodičům nezbývá nic jiného, než hledat informace po netu, pídit se po diskuzích a zkoušet, co by asi tak mohlo pomoct. Doufám, že do budoucnosti náš nově založený web o dysfázii bude tyto informace poskytovat a rodičům pomáhat. Zatím jsme v plenkách, všechny jsme mámy (nebo příbuzní) děti s dysfázií, musíme s nimi pracovat, některé máme i své osobní blogy a na web zbývá bohužel málo času. Slibuju, že se polepšíme:)

5 komentářů:

  1. Ono záleží na míře, jak těžká dysfázie je. u Anety to byl logopedický problém. Měla problémy s řečí, učením, ale život jí to dysfázie nijak nezměnila. U Járy je vnímám jako postižení, protože jí má těžší, nejspíš nikdy dobře mluvit nebude.
    Bohužel je spíše pravidlo, než vyjímka, to, že jen málo odborníků umí pracovat s dětmi nemluvícími. I když dítě kvůli těžké dysfázii nemluví, může se hodně učit a rozvíjet pasivní slovní zásoba, mimočetní představy atd. Tím, že se čeká, až řeč sama naskočí, ztratí se dost času...

    OdpovědětVymazat
  2. Mončo, já to pocituju teda ted hlavně v té motorice...to je docela problém, tím pádem má i sebeobsluhu asi tak na úrovni tříletáka. Prostě motorika ho nepustí. Sociálně, co se týče dětí je to taky opožděný cca o 1-1,5roku. S dospělými je to tak na úrovni věku, to ani tak problém není.

    Ale třeba si neumím představit, že bych s ním šla někam, kde je akce pro vrstevníky. Prostě tam je úplně mimo, se tam třeba soutěží na pohádková témata (P. žádné pohádky nezná, páč prostě v půlce čteného textu už neví, co bylo na začátku, neumí si to spojit tak, aby při čtení se mu v hlavně odehrávaly ty obrazy). Když si děti hrají na Smouly, ta on neví, co to je (nekouká na TV moc), když kluci vytáhnout nějaký Gormity, tak on opět neví, co to je...

    i když má vědomosti na úrovni vrstevníků, tak v těhlech věcech je fakt mimo...prostě ten rozdíl tam pocituju, mezi běžný děti nezapadá...v té logo třídě to je docela dobrý..ale to je smíšená třída a každý dítě tam má nějakej problém...je to skleníkový prostředí...v běžným kolektivu je za těžkýho outsidera...

    OdpovědětVymazat
  3. Nebo třeba jde pes a Tygr řekne "haf haf", a ty stejně starý zdravý děti na něj koukaj jak kdyby spadl z měsíce. Ono je mu to, že třeba umí sčítat do 6 tak nějak k ničemu..když pak podle té řeči ho děti, i dospělí vnímají jako dítě, co má mentální retardaci...

    Dle mýho ta neřeč (špatná řeč atd.) ovlivnuje strašně moc, možná když už dítě mluví tak nějak na úrovni, jen má třeba agramatismy nebo patlá, to už není tak strašný...ale teda v tomhle věku okolo 4let je to šílený....

    OdpovědětVymazat
  4. Drazí rodiče, příbuzní a přátelé dětí s vývojovou dysfázií, jako asistentka pedagoga mám na starosti klučinu s touto diagnozou. Úroveň postižení je těžká a navíc má mnoho přidružených dys- (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, poruchy motoriky a koncentrace), ALE od dětství je integrován do zcela běžné třídy s tím, že má k sobě asistenta. Je tedy úžasným důkazem vytrvalé a soustavné práce od raného dětství. Pokud Vám dítě v 1.5 roce nemluví, je více než záhodno navštívit lékaře. Pokud bude diagnoza stanovena doporučuji navvštívit SPC (speciálně pedagogické centrum). Tam už Vám velmi dobře poradí, jak děti nejen učit, ale jak s nimi jednat celkově. Mnozí z nich začnou velmi brzy odezírat, díky učivu zpracovanému do obrázků nebo tabulkových přehledů jsou schopni pracovat v pozdějším věku i samostatně a určitě jim bude dobře v alternativní škole nebo škole, kde mají projekty typu "začínáme spolu" atp. Bohužel to chce často střídat metody práce (psaní, hra, čtení, pohyb, výtvarná činnost). Tím často mám na mysli max 20 minutové bloky a když jsou menší, tak ještě kratší. Bývá to individuální, ale při delší době ztrácí pozornost a jejich mozek není schopen vykonávat jednu činnost tak dlouho.
    A jelikož špatný mluvený projev je jen důsledkem, je třeba se zaměřit na příčinu - tedy na poruchu vnímání zvuku (nezaměňovat s hlasitostí). Když na dítě mluvíte, dívejte se mu do očí, dobře artikulujte a věci ukazujte na obrázcích, aby si je dítě dokázalo lépe spojit.
    Všem moc držím palce, abyste měli štěstí a vybrali si dobrého speciálního pedagoga, který vám bude oporou!

    PS: k této vývojové vadě řeči dochází nejčastěji v těhotenství, když matka požívá drogy (stačí alkohol nebo cigarety) nebo při porodu (omotáním pupeční šňůry a přidušením).
    PPS: nejčastěji se o dětech mluví, že mají opožděný vývoj řeči, ale POZOR! narušená je schopnost sluchového rozlišování, vnímání a chápání řeči -> slova spojujte s obrázky ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezké, ale psycholožka a logopedka odmítali mluvit o dysfazii, že je na to moc brzy, dceři byly 3 roky, chodila do normální školky, logopedický prý nebude potřeba, neuroložka se přikláněla k dysfázii, ještě v pěti letech logopedka mi řekla, že jde o lehčí formu expresivní dysfázie, ředitelka mš nás chtěla poslat do logopedické školy bez odkladu. Na následném vyšetření u jiné psycholožky diagnoza těžká expresivní dysfazie a ADHD porucha pozornosti a okamžité přeřazení do logopedické školky a zš samozřejmě s odkladem. Dodnes nevím co si mám o tom myslet. Dnes je dceři 8 let a pořád mluví špatně. souhlasím, že má obrovský deficit ve fonematickém vnímání.

      Vymazat