Letos to bylo docela fajn, už konečně chápal, že dárky nosí Ježíšek (on to teda možná chápal už vloni, ale v tu dobu skoro ještě nemluvil, takže se to prostě nedalo nijak zjistit). Největší zážitek z letošních Vánoc byl ten, že se vyhlížel Ježíšek, který pak zazvonil a přinesl dárky. P. to pořád říkal a ukazoval, jak ten Ježíšek asi zvonil a furt opakoval, že přinesl dárky:) Papír trhal jako ďas, a vždycky to doprovodil obdivným "jeeeee". Všem hned dárek ukazoval. Dle předpokladů měla největší úspěch kuličkodráha. A konečně je to věc, u které vydrží SÁM a DLOUHO, takže si fakt skoro dvě hodiny hrál a nikoho z nás k tomu nepotřeboval, což je fakt věc nevídaná.
Co jsme vypustili byla slavnostní večeře a hlavně oblečení, usoudila jsem, že P. by to stresovalo - on jak ví, že je něco důležité nebo výjimečné, tak místo toho, aby z toho měl radost, tak se bojí. Nechtěla jsem mu tu radost kazit, takže jsme se prostě najedli po dvou, měli jsme domácí oblečení atd., a fakt se to vyvedlo. Byl úplně v pohodě. Jinak zdobil stromeček, veledůležitě si tam pověsil ozdobu, co vyráběli ve školce. Konečně jsem si připadala, že máme relativně normální Stědrý den. Vloni to bylo taky už docela fajn, ale prostě tam chybělo to mluvení a taková větší radost, letos úplně super :)
Bohužel fotky nemám, náš foták fotí snad hůř než telefon (a to je už co říct) a fotil Mp mým telefonem, a jak to neumí a bylo špatné světlo, tak prostě fotky naprosto nepoužitelné, samá šmouha nebo šílenej úhel, nebo rozmazané atd.
Tento blog chci věnovat svému synovi Péťovi a našemu boji s expresivní vývojovou dysfázií.
Žádné komentáře:
Okomentovat