neděle 14. srpna 2011

Logopedie 12.8.

Tak v pátek logo říkala, že je fakt znát zase pokrok v řeči, co se týče obsahu. P. už tvoří 3-4slovné věty, a sděluje i to, co se stalo v minulosti. Já jsem zaznamenala i poměrně velký skok v aktivní slovní zásobě. Samozřejmě i nadále mluvení téměř jenom v samohláskách  (motorka je mooa, motýl je moý atd.), gramatika děs běs. P. tvoří věty typu: svítí tam, namazat Péťa (překládám do lidské řeči, jinak je to asi něco jako íí am, amamat Íá), voda dolů, boty deštník (venku prší, musím si vzít gumáky a deštník) atd. 


Taky má dost asociační řeč, takže někdy je fakt těžký přijít na to, o čem mluví, pokud člověk u té situace zrovna nebyl :D ale tak pokroky zase jsou :) Jinak, co se týče vztekání (možná jsem to už sem psala), tak naštěstí už je to v pořádku. Sice občas zaječí nebo tak, ale už to nejsou ty hodinové hysteráky, kdy byl fakt nepříčetný. Dá se s ním poměrně dobře domluvit, prostě fajn. Tak snad to bylo jenom takové období. Strach z dětí už je o moc lepší, docela se i druží, tak to mi spadl kámen ze srdce, před nástupem do školky je to celkem vhodné :)


Tím se blížíme k tématu školka. Pořád mi to přišlo, že je to strašně daleko a ejhle, je to za 14 dní :P mám z toho fakt hrůzu. Už jsme se o školce bavili, tak P. říká, že tam s dětma bude, ale že tam bude i se mnou a rozhodně tam nebude nic jíst :P no tomu poslednímu bych jako věřila :DDDD s jídlem bohužel pokroky 0 - max. tak co se týče do množství, to už není taková tragédie. Ale do složení je to prostě krize, momentálně je to období Brumíků, cheese a dvou polévek. Jinak nedá NIC jiného do pusy. Předpokládám, že v té školce z toho budou v šoku. Ona ředitelka říkala, že nejí všechny děti...ovšem to bylo asi myšleno tak, že jedí malé porce a jsou vybíravé...ale pochybuju, že tam měli takového experta, který nejí fakt NIC. Já to jako neřeším, když si ráno vezme Brumíka, tak do 12:30 hlady neumře, u nás je to běžný standart, že nejí celé dopoledne nic, ale jak to budou snášet učitelky, to jsem teda zvědavá. Psala jsem email i Dr. Krejčířové, ale odpověď byla taková nějaká, jakou jsem čekala ...a pro nás celkem k ničemu:


Dobrý den -

bohužel mám zkušenost, že v tomto případě opravdu neexistuje žádná jednoduchá a rychle účinkující rada a je potřeba spousta trpělivosti; nicméně s věkem problémů obvykle ubývá. Jediné, co vám mohu doporučit je, abyste okolo jídla nedělali příliš rozruchu; jídlo mu prostě jen nabídli; do jídelníčku zařadili každý den i to, co víte, že jíst bude, ale i něco jiného či nového. Pokuste se ho vždy přesvědčit, aby "ochutnal" (to nové i třeba za nějakou odměnu - společnou hru či zábavu, kterou naplánujete po jídle), a je dobré zavést pravidlo - má ochutnat, když pak odmítne, už ho vůbec nutit nabudete. K jídlu ale dostane vždy jen to, co je připraveno - vydržte mu nenabídnout nic náhradního. Dbejte důsledně na to, aby mezi jídly neměl vůbec nic k dispozici (ani jablíčko či rohlík, zařazujte hlavně nesladké - málo kalorické nápoje), ale aby musel vždy počkat na další pravidelné jídlo (u těchto malých jedlíků pak skutečně někdy stačí drobeček, aby neměl dalších několik hodin vůbec hlad). Obecně je také lépe připravovat jídla méně vydatná či sytá. Jídlo by mělo být pro něj spíš odměnou (a ne naopak to, že něco sní - odměnou pro vás).
Mám současně radost, že se vývojově tak výrazně lepší a držím palce, abyste to postupně zvládali i v tom jídle s pozdravem Krejčířová



No P. žádné sladké nápoje nepije, bud toho Aqua Jupíka nebo spíše čistou vodu. A nechat ho čekat do dalšího jídla je jaksi k ničemu, protože on v pohodě nebude jíst ani to další jídlo...a takhle se obávám by to vydržel až do té doby, než by skončil na kapačkách :((( u nás prostě pocit hladu nebyl od narození, jídlo bylo utrpení od začátku. Stačí, aby si někdo dělal jídlo a on už bude ječet, že Íá ne :D Takže to jídlo mě momentálně trápí fakt nejvíc, zdá se mi, že postupem času je to právě horší, než lepší. Jedl blbě vždycky, ale takhle úplně strašně ne :(


Přidávám nácvik hlásky Ň



Velmi často se setkáváme s nesprávnou výslovností „měkkých“ hlásek u dětí. U dospělých se nesprávná výslovnost těchto hlásek téměř nevyskytuje. Ve většině případů zaměňují děti hlásky ĎŤŇ 
za hlásky DTN (děti - dety, štěně – štene, kotě – kote, děda – deda). Ještě před začátkem vyvozování správných hlásek bychom měli zjistit, zda dítě dokáže sluchem správně rozlišit měkké hlásky 
od tvrdých. Na papír můžeme nakreslit polštáře a kameny. Dítěti vysvětlíme, že v řeči používáme 
slova, která jsou měkká jako polštář a také slova, která jsou tvrdá jako kámen. Nejdříve mu sami 
předvedeme, že když vyslovíme slovo „děti“ – zní to měkce (tak jako když si sáhneme na polštářek), 
když ale vyslovíme slovo „tady“ – zní to tvrdě (jako když si sáhneme na kámen).  Zkuste vyslovit 
slovo, nebo jen slabiku a dítě vám musí říct, zda slyšelo hlásku měkkou (přirovnáme například k 
polštáři) nebo tvrdou (přirovnáme ke kameni). V případě, že dítě sluchem správně rozlišuje tvrdá 
a měkká slova, či slabika můžeme přejít k vyvozování hlásek. Ústa jsou mírně pootevřená, jazyk se 
opírá o přední spodní řezáky, zbytek jazyka se prohne tak, že se dotýká tvrdého patra. Takto dítě 
vyslovuje slabiky DA, TA, NA, atd. – ozve se však ĎA, ŤA, ŇA. Každému dítěti se daří vyslovit správně jako první hláska jiná. Proto zkoušejte vyslovovat všechny slabiky. Pokud se začne nejlépe dařit 
například hláska Ň začněte s ní a až poté pokračujte s hláskami Ť nebo Ď.


slabiky:
ňa, ně, ni, ňo, ňu


slova:
nit, nitka, nic, nikdo, nikam, nikdo, níže, ničí, nikoho, nikomu, nitě, nikdy, honí, voní, čtení, pění, není, paní,  zvoní, 
psaní, spaní, cvičení, vedení, koník, bochník, koníček, kniha, deníček, snídaně, lesník, kominík, taneční, básník, 
básnička, Anička, Janička, Hanička, Jeník, panička, vanička, tkanička, deštník, pětník, kotník, cedník, nemocnice, 
Toník, vanička, básník, básnička, poklonit, oženit, ženich, radnice, okenice, vesnice, společnice, stanice, stupnice, 
únik, uniknout, jednička, dálnice, čenich, okenice, ohniště, nemocnice,  mazanice, lenivý, vesnička, uniknout, perník, 
parník, vodník, hnízdo, koníček, deník, kulečník, pomocník, poník, bochník,  skleník, kouzelník, bojovník, hnízdo, hrníček, 
hudebník, chodník, kameník, konírna, otazník, nasnídat, kotník, leknín, lesník, prsteník, vraník, strážník, tanečník,  
vápník,kníže,něco, někdo, někam, nějak, němý, nějaký, písně, laně, koně, levně, jehně, pevně, slůně, saně, koně, levně, 
vůně, pilně, ohně, studeně, písně, Zdeněk, Čeněk, sněží, hnědý, snědý, ňouma, kaňon, mňouká, jehňátko, štěňátko,  
slůňátko,  sněženka, sněhulák, Sněhurka, snědý, sáně, tkáně, laně, hnědá, hnědák, žně, kněžna, tuleň, jabloň, oheň, 
kůň, laň, saň, pláň, povodeň, pochodeň


věty:
Švadlena navlékla nit. Kotě motá nitě. Nikam nepůjdu. Nikoh jsem neviděl. Zvonek zvoník. Lesník je v lese. Kočka 
honí myš. Básník píše básně. Máma koupila bochník chleba. Toník má sestru Aničku. Haničko zavaž si tkaničky. Jeník 
zpívá písničku. Miminko se koupe ve vaničce. Anička má samé jedničky. Vodní bydlí v rybníku. Vlak zastaví ve stanici. 
Babička bydlí na vesnici. Na dálnici se jezdí rychle. Zahradník pěstuje zeleninu ve skleníku. Puňťa čenichá čenichem 
v hlíně. Na okně je nová okenice. Kouzelník vykouzlí hrníček. Janička jde po chodníku. Za větou se píše otazník. Na 
rybníku rostou lekníny. Taneční krásně tančí se svou tanečnicí.  Ráno se musíme nasnídat. Bolí mě kotník. Toníku 
zazpívej nějakou písičku. Zdeněk má kamaráda Čeňka. Věnku sněží, postavíme sněhuláka. Slon má slůňátko. Ovečka 
má jehňátko. Sněhurka má sedm trpaslíků. Tuleň plave ve vodě. Kníže s kněžnou žijí v knížectví. Viděli jsme hnědou 
laň. Zažili jsme povodeň. Zapálíme pochodeň. 


básničky: 
Navlékla si jehla nitku,
Že s ní něco ušije.
Nic už jehlu nezastaví,
Šije šaty, košile.
Na košilku nitěné bílé knoflíčky,
Na  šatičky vyšije,
Dva strakataé koníčky.
Já mám koně,
Pěkné koně,
Pasu já je na výhoně.
Mám koníky mám,
Pasu já je sám.
Jeník měl sáně,
Sedl si na ně,
Pustil se s nimi
Z vysoké stráně.
Jede jak na koni,
Že všechny dohoní.
Dohonil, už je v nich,
Bác – a je po saních.
Pod jabloní Jeník honí,
Malé štěňátko.
Hnědé štěně kňučí, ňafá,
Chytit se však nenechá.
Ke své mámě, hnědé feně,
Malé štěně nespěchá.






1 komentář:

  1. Pokroky v řeči super a to jídlo se možná ve školce zlomí, když uvidí jíst ostatní děti. :-)

    OdpovědětVymazat