Daisypath Happy Birthday tickers

pondělí 18. července 2011

O jídle, o vztekání :)

Jak jsem již psala, v posledních 14dnech si procházíme neuvěřitelným vztekáním. Na to, že P. byl odjakživa spíše takové "hodné" dítě, tak v poslední době je to masakr. On dřív býval max. ufňukaný, když nebylo po jeho, tak prostě fňukal a chtěl chovat, a okamžitě to přešlo. Jenže ted se neuvěřitelným způsobem vzteká - ječí, dupe, div se neválí po zemi, píchá do mě prstem...a hlavně ty záchvaty jsou jakoby nekonečné. Takže většinou vyměknu, a jdu udělat to, co on chce...protože na to nemám fakt nerv, aby mi tu tři hodiny v kuse vřískal :(((

Ze začátku se vztekal jen kvůli tomu, že jsme mu nerozuměli, což jsem byla schopná pochopit...ale ted je to vztekání kvůli každé kravině. A okamžitě startuje do řevu, jak není v pěti sekundách po jeho. Předpokládám, že to asi bude zase nějaká vývojová úroveň, jelikož s tímto obdobím přišlo velké zlepšení hrubé motoriky a hlavně se rapidne snížil strach z dětí. Což jsem samozřejmě ráda, ale už bych přivítala, kdyby se začal chovat nějak normálně :(

Další věc je, že opět přestává jíst, ale úplně. Jeho jídelníček je katastrofální i v období, kdy tzv. jí hodně, sice obsahuje asi pět potravin, z nichž jediné teplé jídlo je chees od Mekáče, ale aspon na kvantitu jedl docela přiměřeně. Ale v poslední době nejí fakt nic, včera měl za celý den půlku suchého rohlíku :((( Ráno jsem ho zvážila a měl 12,5 kg(měří asi 98cm, nevím přesně) a to ještě nedávno měl 13přesně. Takže zhubnul, což už mi fakt přijde šílený, kdyby na té váze stál, tak to tak neřešim. Takže dneska jsem se rozhodla, že prostě jíst bude. Ráno jsem do něj pod mírným nátlakem narvala jogurt - to ještě šlo. Pak jedl Brumíka - sice asi hodinu, ukusoval si milimetrové kousky, ale nakonec ho snědl. Ale jakmile jsem naložila oběd - naběračka bramborové polévky, tak začal ječet, že to jíst nebude. No nepovolila jsem, a prostě jsem to do něj futrovala. Jakmile měl v puse něco jiného než vodu, např. bramboru, tak zas ječel, že má v puse bordel a chtěl to vylovit. Opět jsem nepovolila, takže nakonec to snědl. Vůbec mu nenavalovalo, zvracet se mu nechtělo. Prostě jen dělal scény. Vím, že děti se nemají do jídla nutit - ale v jeho případě už mi to přijde fakt jako extrém, a mám pocit, že bez výraznějšího nucení by fakt skončil někde na kapačkách. Přitom potom to jídlo sní, ale dělá u toho scény. Řešila jsem to jak s Krejčířovou, tak s psycholožkou místní, tak s poradkyní Rané péče přes výživu. Nejtolerantnější byla asi Kr. (ostatně jako vždy :DDDD) - ta mi řekla, že prostě takové děti jsou a většinou jsou z nich i "nejedlí" dospělí, kteří si musí nastavovat hodinky, aby se najedli, protože sami o sobě nemají téměř žádnou potřebu jíst. Místní psycholožka mi říkala, že mírný nátlak asi potřebný bude - P. se dá v tomhle zatím docela ukecat, že když nebude jíst, tak nebude moct jít ven atd., občas to fakt zabírá. No a poradkyně RP mi neporadila tak nějak vůbec nic. Doufám, že v té školce začne aspon trošku jíst, přijde mi to jako poslední možnost....










6 komentářů:

  1. Tess, se tady směju, protože máme doma něco podobného:-))) pěkně toho pacholci dokážou využít, když vycítí z rodičovstva ústupky a úlevy kvůli jejich hendikapu...musela jsem normálně přitvrdit, protože jsem s hrůzou zjistila, že co jsem si myslela, že naše robátko nerozumí a proto neposlechne, tak tatínkovi rozumí a poslechne napoprvé...Kryštof s jídlem problém nemá, ale podle mě to děláš dobře, jídlo se velmi snadno stává předmětem k manipulaci a v rozumné míře se vyplatí být neoblomná.

    OdpovědětVymazat
  2. Dadli, no u nás to není třeba až tak, že by nějak neposlouchal nebo tak..to je ZATÍM v pohodě. Spíš jde o to, že kdejaká kravina spustí ten jeho hysák (např. dneska to, že máma bez něj sebrala prádlo a on u toho nebyl, takže ji pak nutil, at ho jde znova pověsit, což odmítla - hysák hodinovej) a takovýhle věci :P prostě furt by nás jenom dirigoval...

    no a s jídlem, asi máš pravdu, u nás to bez nucení fakt nepůjde...jako samo, že do něj něco nebudu rvát tak, aby se poblil...ale kdyby bylo fakt na něm, tak nejí vůbec...a žije jenom o tic-tacích :P

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to dirigování máme taky... kde se to v těch děckách bere:-)))možná to má nějakou souvislost s tím, že (alespoň u nás ano) jak dřív ani neukazovali a tak a my jsme byli rádi, že začali komunikovat a začali jsme plnit jejich žádosti, aby se podpořila komunikace... mám pocit, že aspoň ten náš, má pocit, že kolem něj musíme kroužit jako oběžnice kolem něj, velkého slunce :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Jo,jo to bude posun na další vývojovou úroveň,už to znám když má Justy ty svoje raplíky,tak se pokaždé hodně zlepší a "někam" poskočí.No a nebo je to období vzdoru

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to je přesně to období co teď máme my :-). Nejradši by jedl jenom nanuky. Vše ostatní pouze pod nátlakem. Nejlepší je, že se ani nepodívá co má na talíři a prostě to odmítne vzít do pusy. Pokud mu to tam nějak dostanem (stačí, když to olízne:-)), tak většinou zjistí že to neni tak strašný a něco i milostivě sní. On už měl tohle období několikrát, pak ho to zase přejde a baští všechno bez protestů :-).

    OdpovědětVymazat
  6. Misikautík: no tohle mívají děti dysfatické dost často společné s dětmi autistickými, jídlo je docela problém a to velkej.

    Ale asi dítě autistické bych nějak extrémně do jídla nenutila, oni prý mají pocit, že jim jídlo roste v puse a udusí se atd. Jenže u nás je to trošku jinej případ, u nás je to spíš bohužel od narození nechutenství :(

    OdpovědětVymazat