neděle 21. listopadu 2010

Ergoterapie

Tak dneska jsem se konečně dokopala k tomu, najít nějaké centrum ( a hlavně u nás v Pardubicích, do Prahy už fakt za další terapií nedojíždím, máme toho tam až až), které poskytuje ergoterapii.

Byla mi doporučena s tím, že  velice pomáhá k nácviku sebeobsluhy, která mi u P. přijde pořád dost slabá oproti jiným, stejně starým dětem. Určitě za to může i ta jeho horší jemná motorika a hlavně nulová trpělivost :P Co se týče oblékání a svlékání, zvládne si sundat čepici, rozepnout bundu a svetr, stáhnout kšandy a jakž takž kalhoty, stáhnout ponožky. Tričko si nezvládá sundat vůbec, nic, co je přes hlavu. Co se týče oblíkání, tak to je o dost horší, to si max. nandá čepici, stáhne tričko přes hlavu ( ale ruce už tam nestrčí), a natáhne kalhoty, když už je má na nohách. No prostě bída.

Jídlo - tak to je kapitola sama o sobě, nejí téměř žádná jídla, která se jedí vidličkou nebo lžící. V podstatě je pořád na pečivu, Brumíkách, křupkách atd. Jen výjimečně sní "normální" jídlo, a to ho opravdu musím krmit, jinak totální nezájem. Nabrat jídlo lžičkou umí, ale dá si jedno- dvě sousta a konec a ještě to drží jako prase kost. Vidličkou umí, jen když mu to napíchnu. Největší problém je ten nezájem o jídlo, tudíž není prostě vůbec motivovaný se naučit jíst pořádně, a ne jenom rukou.

Plenky - katastrofa největší, protě je celodenně na plínách. Ale od zítra jedeme opět tvrdě bez plen, jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží. Minule asi půl dne :P

Chtěla bych se zeptat, jestli máte někdo zkušenost s ergoterapií a jestli to opravdu pomáhá k nácviku sebeobsluhy?

9 komentářů:

  1. Ahoj Tess, ergoterapii určitě vyzkoušejte, v rozvoji dětí to určitě pomáhá, ale přímou zkušenost s ní nemám.

    V oblekání je Péťa dobrý, věř, že jsou na tom některé děti mnohem hůř. :-) A jídlo, hodně dětí se naučí lépe jíst po té, co začnou chodit do školky a uvidí to u ostatních...

    A plenky, největší problém asi bude, že si Péťa neřekne, že se mu chce, že?

    OdpovědětVymazat
  2. Martino, no já se obávám, jestli nás tam vezmou. Je to pro lidi s kombinovaným postižením, a P. není oficálně vůbec postižený, je jen dlouhodobě nemocný. Nikde jsem se tam nedočetla, jestli je to i pro takhle malé děti nebo ne.

    To oblíkání, on prostě nemá trpělivost. Zkusí to, někde se mu to zasekne, tak řev a konec..třeba jiným dětem to taky nejde hned, ale snaží se... on hned zuří. Jako problém s tím, že by nevěděl, kam co patří nebo tak..to nemá..tady jde čistě o to, že je levej jak šavle :P

    Jídlo, on je nežravka od narození ( já byla to samý, začla jsem jíst až ve škole), takže nemá potřebu se to učit, když vlastně jíst nechce :P

    plínky, to si samozřejmě neřekne, a podle mě to čůrání ani nepozná. On má pomalejší dozrávání té CNS, to máme potvrzené od neurologa, takže si myslím, že prostě mozek nedá signál tomu močáku, že je plný...

    bez plínky už jsme to zkoušeli, počůral se asi 10x do půl hodiny..pokaždý se hrozně lekl a pak brečel. Kadění hlásit chodí, ovšem ale až po akci :D :D :D

    OdpovědětVymazat
  3. Zkusit to můžete, jestli v nic vás tam vezmou, za to nic nedáš. A kdyby vás nevzali, tak zkuste tvořit doma, na rozvoj motoriky je to dobrá věc. Pro začátek zkuste poskládat čepici z novin nebo vlaštovku z papíru.

    Pak se poohledni v knihkupectví po knížce Tvoříme s nejmenšími, z edice TOPP, nakl. Anagram s.r.o. Je to malý sešitek se spoustou nápadů, pro děti od tří let, s předlohou a stojí asi 80 korun. ;-)

    S oblekáním mám pocit, že se děti nesnaží vůbec. Pomůžu ve školce jednomu a ostatní začnou zuřit a neoblíkne a neobuje se nikdo. Tak mám pocit, že v tomhle žádnou motivaci nemají. :D

    OdpovědětVymazat
  4. Marti, upřímně..já mám s "tvořeníčkem" dost problémy. Já jsem taky levá jako šavle :( jako na ty ruční práce, různé skládačky a tak. Navíc mě to hrooozně, ale hroooozně nebaví. Takže bych fakt uvítala tu ergoterapii...

    já v tomhle fakt obdivuju Monču nebo Markétu, jak pěkně s dětma vyrábí. Pro mě je to noční můra :P

    OdpovědětVymazat
  5. To je teda škoda. Ale když si to náhodou rozmyslíš, tak tu knížku zkuste. Já tvořím taky ráda, s dětma mě to baví ještě víc, protože je to dvojnásobná radost, ale nesmí jich být moc. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, no já to určitě zkusím :) otázka je, jestli ho to bude zajímat, jelikož P. má zatím k tvořeníčku hodně podobný postoj jako já :)

    on je hrozná vzteklina, fakt..jak se mu hned nepodaří něco udělat podle jeho představ, tak je konec..zabejčí se a dělat to nechce :P

    máme to i ve zprávě od Kr., že má mírnou neobratnost v jemné motorice a proto je rychleji frustrován případným neúspěchem ( v překladu to znamená, že když se mu tam nepodařilo dlouhé korálky narvat do úzké zkumavky, tak korálky i zkumavka lítaly vzduchem :P) :D

    OdpovědětVymazat
  7. Korálky jsou dobré na motoriku, holky to moc baví, ale kluci se většinou nechytají. Taky nám lítaly korálky po třídě, když jsem to naposledy zkoušela. Kluci totiž říkali "to holky to kluci ne" :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Ergoterapie z definice pomáhá rozvíjet jemnou motoriku http://cs.wikipedia.org/wiki/Ergoterapie , ovšem jestli je pro Péťu vhodná je otázkou, doporučuji se obrátit na ošetřujícího lékaře, odborníka na ergoterapii. http://www.brc.cz/procedury/ergoterapie/

    OdpovědětVymazat
  9. Tak tvoření je dobré určitě pro každého, i pro zdravé dítě. třeba jen pro rozvoj myšlení a kreativity. pokud Vám lékař předepíše ergoterapii, vzít Vás na pracovišti ergoterapie, kde mají terapeuta musí. Myslím, že budou i rádi. Pokud to lékař předepsat nechce nebo neví jak, každý skutečný ergoterapeut vám rád poradí, jak na to. Dítě nemusí být výrazně motoricky postižené, aby potřebovalo ergoterapii. stačí, když má problémy v oblasti senzoriky, je hypersenzitivní nebo komunikace a objeví se potíže v oblasti každodenních činností.

    OdpovědětVymazat