Dětská oslava narozenin

Dneska jsme byli na oslavě Anetčiných 3.narozenin. Měla jsem docela strach, jak to tam Péťa vydrží. Na nějaký sezení v kavárnách a hraní si v dětském koutku fakt není :P Hned teda po příchodu mi udělal scénu, že chce jít pryč a že tam vůbec nebude :P přitom když jsem se ho doma ptala, jestli se těší na děti, tak kejval, že jo :D :D

Ale pak dobrý, sice se spíš držel u mě, a moc se nezapojoval. Ale oslavenkyni dal pusu a předal dárek :)

spíš se teda držel u mě, ale dokázal se i odpoutat a jít za dětma do domečku, nebo si tam hrát s legem a autama. V chození mezi dětmi máme teda značné rezervy, toho jsem si vědoma. Dřív to s ním vůbec nešlo, ted už jakž takž..ale prostě se cítím hloupě, že P. vůbec nemluví....neustále jsem ve střehu a čekám, kdy se někdo bude ptát nebo bude divně čumět nebo mít řeči :( Jinak jsem si všimla, že děti v tomhle věku už se dost mezi sebou baví a pak koukají překvapeně, když tam naběhne P. a jenom ukazuje a dělá "eeee". Mám pocit, že bude asi trošku pak mimo. Znám děti, které nemluví, ale jsou i tak v kolektivu oblíbení. P. je bohužel spíš pozorovatel a rozhodně není vůdčí typ.

Budeme muset ten kolektiv trénovat víc. I Kr. mi říkala, že on to hrozně moc potřebuje.