Mama a ja (sk verze) - Můj příběh

Vyšel mi článek v SK Mama a ja. Obrázek si asi stáhněte a pak použijte lupu :)

2. duben - Světový den porozumění autismu

Již tradičně se 2. dubna koná Světový den porozumění autismu (World Autism Awareness Day). V tento den se lidé na celém světě zapojují do osvětové kampaně „Light it up blue“, česky „Rozsviťme se modře“, v jejíž rámci se do modra rozsvítí například Empire State Building v New Yorku nebo Opera v Sydney.

A proč modře? Modrá je totiž barvou komunikace a sebevyjádření, což je jedna z oblastí, ve které mají lidé s autismem největší potíže.

Pojďme si proto spolu v modrém připomenout fakt, že se současně ve světě každé 110. dítě rodí s poruchou autistického spektra, a že to, co lidé s autismem a jejich rodiny potřebují nejvíce, je porozumění a podpora.

Rozsvítit se modře můžete jakkoliv – modrou žárovkou ve svých domovech či kancelářích, můžete se do modré barvy obléknout nebo si na oblečení připnout modrou stužku, případně tak, že o této iniciativě budete mluvit nebo informace umístíte na svých webových stránkách, blozích atp.

Pokud se do této kampaně zapojíte, neváhejte se vyfotit a poslat nám Vaše fotografie „v modrém“, tímto nejen podpoříte osvětu autismu, ale budete mít možnost vyhrát zajímavé ceny.

Podrobnosti o fotosoutěži budou zveřejněny v nejbližší době na webových stránkách APLA Praha 

http://www.praha.apla.cz/

https://www.facebook.com/events/330654076982550/

Co je "dost"

Náhodou jsem narazila na tuhle úvahu:

Stačí to? Dělám toho dost? Bude to stačit? Toto jsou otázky, které často kladou sami sobě rodiče dětí s autismem i rodiče neurotypických dětí. Tyto otázky jsou často spojeny s obavami nebo s posuzováním, že toho dělají pro své děti málo.

Když se ptám rodičů, aby mi definovali, co to znamená dost, odpovědi se často týkají toho, co jejich dítě bude dělat v budoucnosti. Když mluvíme o jejich speciálním dítěti, říkají třeba: "Pokud se mé dítě změní, tak budu vědět, že jsem toho udělal dost". Když se to týká jejich neurotypických dětí, říkají například: "Jestli se z mého dítěte stane trvale úspěšný dospělý člověk, tak vím, že jsem pro něj udělal dost." Uvažujeme-li tímto způsobem, čekáme na pocit, že jsme toho udělali dost, až do doby, než uvidíme výsledek, cítíme se nejistě a děláme si starosti o budoucnost, a okrádáme tak sami sebe o štěstí, které můžeme zažívat právě teď, v přítomném okamžiku.

Vždy tady bude něco, co bychom mohli dělat navíc, něco, co bychom mohli vyzkoušet, jiná cesta, kterou bychom se mohli vydat. Když jste rodičem jakéhokoliv dítěte, je tu vždycky něco víc k dělání než se uložit i se svou unavenou hlavou ke spánku. Takže co to znamená dost?

COKOLIV, CO JSTE SE ROZHODLI, ŽE UDĚLÁTE TENTO DEN - TO JE DOST. 

Co je důležitější? Mít dobrý pocit z toho, co děláte právě nyní a být pro vaše dítě spolehlivým a šťastným rodičem - nebo se trápit tím, co byste mohli dělat? 


Opravdu jsem se nad tím zamyslela, mám to přesně ta, jak je to tam popisované. Pořád mám v hlavě, že moje dítě se musí úspěšně zařadit do života, že až pak budu konečně klidná. Neustále přemýšlím nad tím, že toho dělám málo, že by jsme měli dělat víc, že bych měla zkusit víc terapií.....


a pak je to přesně tak, že se z těch pokroků neraduju. Jen si řeknu: "oukej, tak co musíme zvládnout dál?" Pořád myslím na to, že až budu vědět, že je P. úspěšný a spokojený, že až pak si budu moct říct, "udělala jsem dost"


Zdroj: Kate Wild (http://blog.autismtreatmentcenter.org/2011/01/what-is-enough.html)

Napodobování

Proč je napodobování důležité pro rozvoj komunikačních dovedností?


Napodobování je důležitá dovednost, protože zahrnuje interakci a spolupráci mezi dvěma lidmi, což je pro komunikaci nezbytné. Děti si osvojují jazky prostřeednictvím napodobování toho, co vidí a slyší. Časná komunikace mezi rodičem a dítětem začíná tím, že rodič napodobuje zvuky či výrazy tváře dítěte a dodává jim význam. Hry, které dítě povzbuzují k napodobování, jsou určeny ke zlepšení schopnosti pozorovat a imitovat, jež jsou pro osvojení mluvené či znakové řeči důležité.

Jak lze napodobování zlepšit?

Přidejte se k dítěti, když si hraje, a vyzvěte ho, aby napodobovalo, co děláte. Sami napodobujte zvuky, gesta a mimiku dítěte a rozvíjejte je tak, aby nabyly význam. V některých chvílích je dítě příliš ponořeno do hry, než aby napodobovalo, co děláte vy, ale v rozvíjení vlastních nápadů mu pomůžete, když si budete hrát spolu s ním. Poskytněte dítěti příležitost k napodobování běžných každodenních činností, například mu dejte hadr, aby utřelo stůl.

Napodobování u malých dětí

- stavebnice

Začněte s napodobováním toho, co dělá dítě. Například když udeří dvěma kostkami o sebe, udělejte toté. Pokud s tím má potíže, vezmět ho za ruce a pomozte mu kostkami udeřit. Pak hru rozvjejte a dívejte se, zda vás dítě napodobuje, například zvedněte kostky vysoko nad hlavu a udeřte s nimi o sebe.

- hry "jako"

Nejdřív napodobujte hru dítěte. Když si nasadí klobouk, nasaďte si také nějaký. Později se dívejte, zda dítě napodobuje vaši činnost, například když "jako" pijete z hrníčku nebo když si nasazujte sluneční brýle.

- napodobování výrazu tváře a zvuků

Dělejte legrační grimasy do zrcadla a vyzvěte dítě, ať dělá totéž. Napodobujte všechny grimasy, které dělá. Vydávejte legrační zvuky. Nejjednodušší je začít se samohláskami a se žvatláním, jako třeba aaa/ou, ma- ma- ma/ba- ba ba. napodobování zvuků by nemělo být příliš odtažité. Snažte se najít zvuky a výrazy tváře, které jsou pro dítě zábavné. Reagujte na všechy zvuky, které dítě vydává, a napodobujte je.

- panenky a plyšová zvířátka

Existuje mnoho způsobu, jak rozvíjte napodobování s použitím panenek a plyšových zvířátek. Můžete mít každý svou panenku či plyšové zvířátko, nebo si hrát s jednou dohromady. "Jako" je krmte a dejte jim pít. Neche je skákat, běhat či dělat salta, přemety a kotrmelce. Oblékněte jek, svlékněte je a uložte je do postele. Umyjte je a vyčistěte jim zuby. Vykoupejte je. Polibte je a obejmětě. Posaďte je do autíčka. Schovejte je.

- malý gumový kroužek nebo umělohmotné kroužky na tyči

Kutálejte kroužkem. Roztočte ho. Balancujte s ním na hlavě. Navlékněte si ho na zápěstí, paži, kotník či nohu. Dělejte, že je to volant a řídíte auto.

- korálky, klíčky a stavebnice

Napodobujte vzory ( červená - bílá - červená - bílá. Napodobujte věže či mosty. Přiřazujte k sobě barvy a tvary. Napodobujte vzory a tvary na desece, do které se kolíčky zapichují. Napodobujte jednoduché modely ze stavebnice Lego a Duplo.

- "Kuba řekl"

Vyzvěte dítě k napodobování činností, napříkad:

Kuba řekl: "Zatleskejte rukama"
Kuba řekl: " Zamávejte rukama."
Kuba řekl: "Zavrťte hlavou."
Kuba řekl: "Dotkněte se nosu."
Kuba řekl: "Vyplázněte jazyk"
Když vyslovujete název činností, tak ji provádějte, aby vás dítě mohlo napodobovat.

- napodobování vedoucího


Tuto hru je jednodušší hrát s více dětmi ve většm prostoru. Všichni napodobují, co dělá vedoucí, například:
pochodují,
poskakují na jedné noze,
skáčou,
chodí s rukama na hlavě.
Děti mohou pochodovat dokola s hudebními nástroji.

- písničky a říkadla

Zpívejte písničky nebo recitujte říkadla, která vyzývají k napodobávní:
"Kolo, kolo mlýnský"?
"Paci, paci, pacičky",
"Vařila myšička kašičku",
"Šnečku, šnečku, vystrč růžky."

Zdroj: Charlotte Lunch a Julia Kidd – Cvičení pro rozvoj řeči

Terapie vývojové dysfázie

Terapie vývojové disfazie


Při terapii vývojové dysfázie je velmi důležité, aby se logoped nezaměřoval pouze na rozvoj řeči. Tento přístup je považován za hrubou chybu. Stejně tak jako je důležitý týmový přístup (spolupráce logopeda, psychologa, foniatra, neurologa, pedagogů v MŠ, ZŠ, atd.), je také důležitý komplexní přístup k celkové terapii.
Celková terapie musí zahrnovat rozvíjení:
Hrubé a jemné motoriky
Grafomotoriky
Zrakového vnímání
Sluchového vnímání
Paměti a pozornosti
Myšlení
Orientace v čase a prostoru
Řeči

Vývoj dítěte s vývojovou dysfázií je velmi nerovnoměrný a u každého individuální. Rozvíjení jednotlivých schopností a dovedností je třeba cvičit celkově, nikoli izolovaně. A také je vždy potřeba vycházet z toho, co dítě umí nejlépe.

Rozvíjení hrubé a jemné motoriky

Je potřeba si uvědomit, že hrubá a jemná motorika jsou úzce provázány a pohyby velkých svalových skupin ovlivňují pohyby malých svalových skupin. Děti s vývojovou dysfázií mívají výrazné projevy právě v oblasti hrubé a jemné motoriky a také v oblasti neobratnosti mluvidel. Další časté a typické projevy bývají patrné v oblasti pozornosti a mohou být doprovázeny také poruchami chování. Celková neobratnost a nešikovnost se projevují ve všech činnostech a hrách, typických pro předškolní věk. Co tedy musí být rozvíjeno:
Výskok
Přeskok snožmo
Skoky na jedné a na druhé noze
Stoj na jedné a na druhé noze
Lezení na žebřinách
Chůze po rovné čáře
Chůze nebo běh mezi kužely (překážkami)
Chůze do schodů a ze schodů ( dysfatikům dlouho trvá než se naučí střídat nohy na schodech, nepřidržovat se zábradlí)
Jízdu na odrážedle, na koloběžce, na kole
Hod a chytání míče
Skládání kostek za sebou, na sebe do komínu
Navlékání korálků
Vkládání malých předmětů do krabičky (sirek do krabičky), apod.

Rozvíjení motoriky mluvidel

U dětí s vývojovou dysfázií se narušení motoriky mluvidel objevuje velmi často. Charakteristické jsou především nedostatečné, nepřesné a nekoordinované pohyby jazyka, rtů a tváří. Více než vlastní izolovaný pohyb bývá narušena právě koordinace pohybů mluvidel. Po vykonání jednoho pohybu dítě těžce přechází k pohybu druhému nebo ulpívá na předchozím pohybu. Tento problém se v řeči projevuje tak, že dítě nedokáže plynule opakovat sledy slabik za sebou nebo přecházet z jedné hlásky na druhou. V běžném životě se obtíže projeví tak, že dítě nedokáže odpovídající mimikou (grimasou) zareagovat na nějakou emoci, neumí se při jídle olíznout, často je špinavé v okolí úst. Při terapii je důležité začínat s jednoduššími cvičeními a poté přecházet k obtížnějším.

Jazyk:
Vypláznout jazyk – olizovat spodní ret, doprava, doleva (jako když se houpe houpačka)
Olizovat horní ret doprava, doleva (špička jazyka směřuje nahoru k nosu)
Olizovat rty dokola (můžete potřít rty Nutelou, medem, marmeládou)
Udělat „bouličku“ – zavřít pusu, jazykem tlačit do tváří (hrát si na opičku – tlačit jazykem uvnitř v puse pod nos, na bradu)
Uvolnit jazyk a pohybovat jím zprava doleva a zpět, pokud možno rychle (dolní čelist musí být v klidu).
Vycenit zuby, olíznout se po obou stranách a táhnout jazyk po patře dozadu, potom se vracet stejným způsobem.
Hra na koníčka – „klapat“ jazykem, jako když „klape“ koník kopýtky
Čertík - rychle vtahovat a zatahovat jazyk dopředu a dozadu, přitom se cvrnká o horní ret, pohyb nesmí být do strany.
Vypláznout jazyk a dělat střídavě špičku a zpátky ho zploštit.
V ústech vytvořit jazykem „mističku“.
Rozplácnout jazyk a stáhnout rty – vytvořit ruličku.
Malíř – jazykem jezdíme pomalým tempem vpřed a vzad na horním patře (tak jako když malíř maluje strop)

Rty
Nafukování tváří – střídavě nafukovat levou a pravou tvář, obě dohromady
Špulit rty – střídavě vyslovovat hlásku O – E, U – I ( u hlásky O, U musí být rty co nejvíce našpulené, u hlásek E, I je důležitý široký úsměv)
Posílat pusinku mamince
Pískání
Prskání – třepeme rty

Měkké patro
Je možné, že má vaše dítě nedostačující funkci patrohltanového uzávěru, který se podílí na správném usměrňování výdechového proudu. Aby měkké patro, které se podílí na tvorbě patrohltanového uzávěru, fungovalo správně můžete procvičovat:
Kloktání
Pití nápojů slámkou
Šeptat
Foukat brčkem do vody (dělat ve vodě bubliny)

Rozvíjení grafomtoriky (kresby)

Kresba je velmi důležitým prvkem, který terapii vývojové dysfázie provází. Všeobecně je kresba oblíbenou dětskou činností, ale u dysfatických dětí bývá činností problémovou. Tyto děti totiž kreslí nerady, někdy nekreslí vůbec. Velmi dlouho jsou kresby pouhými čmáranicemi, děti nevybarvují obrázky ani žádné nakreslit nedokážou. Při nácviku kresebných dovedností je potřeba:
Nácvik správného úchopu tužky (pastelky)
Uvolňovací cvičení prstů a ruky
Nacvičování tahů, jednotlivých prvků (kruhy, čáry, vlnovky, atd.) – obkreslování, obtahování (vždy je nutné předvádět přesný pracovní postup postupně po jednotlivých krocích).
Po nacvičování jednotlivých prvků tyto prvky spojujeme ( například kruh a čáry: sluníčko)
Využívání větší plochy – např. tabule, nejen papír nebo sešit
Nacvičovat kresebné dovednosti vleže, vsedě, ve stoje

Rozvíjení zrakového vnímání

Při terapii je nutné rozvíjet zrakové vnímání hned od počátku. Bylo by chybné domnívat se, že úkoly k rozvoji zrakového vnímání zvládnou pouze starší děti (předškoláci). Zrakové vnímání je nutno rozvíjet hned na začátku logopedické terapie (od tří let věku dítěte). V budoucnu je zralost zrakového vnímání důležitá pro výuku čtení a psaní. Při terapii si musíme uvědomit, že z hlediska vývoje nejdříve dozrává rozlišování detailu směrem nahoru – dolů, až poté vpravo – vlevo.
Při rozvoji zrakového vnímání se dítě učí:
Rozpoznávat běžné obrázky v knížkách, časopisech, atd.
Nejdříve se děti učí rozpoznávání trojrozměrných předmětů (stavebnice, kostky různého tvaru, atd.), poté dvojrozměrné tvary (základní geometrické tvary)
Barvy – dysfatické děti často barvy dlouho neumí, proto je dobré nejdříve děti uči barvy s přirovnáním (jako tráva – zelená, jako sluníčko – žlutá), až dítě zvládne pojmenování barev s přirovnáním, následně začíná barvy pojmenovávat i bez něj. Dále musí umět barvy poznat pasivně (ukaž zelenou jako tráva, nebo jen zelenou) a přiřazovat stejné barvy k sobě.
Nácvik rozlišování figury a pozadí – nejdříve dítě hledá zřetelný obrázek v pozadí, postupně se úkoly ztěžují. (Dítě hledá např. chyby na dvou stejných obrázcích, hledá stejné prvky na obrázku, atd.)

K rozvoji zrakového vnímání doporučujeme využívat například úkoly z dětských časopisů nebo pracovní sešity, které jsou k dostání ve všech knihkupectvích.

Rozvíjení sluchového vnímání

Děti s vývojovou dysfázií mají obtíže s vnímáním sluchových podnětů a jejich zpracováním. Hrubou chybou je nácvik výslovnosti jednotlivých hlásek. Výslovnost se ve většině případů upraví postupem času spontánně.
Při rozvoji sluchového vnímání cvičíme:
zda dítě slyší zvuky nebo slova stejně a různě znějící (pní – pní, pní – pne, toto – tete, kolo – kolo, atd.)
dítě se učí rozlišovat slova, která podobně znějí, ale každé z nich má jiný význam (pere – bere, mává –dává, kost-most, atd.) tomuto se říká fonematický sluch – jeho vyšetření provádí klinický logoped pomocí speciálního nenáročného testu
dítě v předškolním věku by mělo postupně zvládnout určit první slabiku ve slově, pak první a poslední hlásku ve slově, dále se učí skládat a rozkládat slova na slabiky a nakonec na jednotlivé hlásky (správné zvládnutí je důležité pro správné čtení a psaní)

Rozvíjení paměti a pozornosti, myšlení

Nejvýraznějším projevem je porucha krátkodobé verbální paměti. Ta se projevuje tím, že dítě slova výrazně komolí, výslovnost hlásek je nekonstantní (dítě někdy vysloví např. slovo vajíčko – hajíko, ajík, vako, to znamená že podoba slova se mění), řeč je pak obtížně srozumitelná, slova jsou zkomolená. Kromě toho si děti nedokáží zapamatova říkanky, písničky, početní řadu, atd.
Nacvičujeme:
opakování slov – dvouslabičných, trojslabičných, slova vytleskáváme, vyťukáváme, apod.
opakování vět – začínáme jednoduchými krátkými větami, postupně přidáváme slova (důležité je dodržet počet slov ve větě a správný slovosled)
písničky, říkanky (můžeme doprovázet pohybem)
kresbu jednoduchého obrázku zpaměti (sněhulák, sluníčko, dům, kytka - jednotlivé tahy za sebou)
jednoduché pohybové hry
pozornost – měníme činnosti velmi často (ze začátku např. po dvou minutách – např. kreslíme, pak skládáme kostky, pak popisujeme obrázky v knížce), po čase intervaly prodlužujeme
nejdříve by dítě nemělo být v činnostech ničím rušeno, postupně zavádíme mírné rušivé podněty, navzdory kterým by dítě mělo zvládnout udržet pozornost

Rozvíjení orientace v čase a prostoru

Rozvíjíme:
orientaci na těle (oči, uši, nos, loket, koleno, prsty, atd.)
pravolevá orientace
časové vztahy – ráno, večer, dopoledne, odpoledne, snídaně, oběd, večeře, včera, dnes, zítra (předškoláci by měli zvládnout dny v týdnu, roční období)
vztahy mezi rodinými příslušníky (jména rodičů, sourozenců), vztahy – teta, strýc, bratranec, sestřenice, atd.

Rozvíjení řeči
rozvoj slovní zásoby
rozvoj tvorby vět podle obrázků
nácvik říkanek, písniček
popis obrázků v knížce – podstatná jména, slovesa (co to je?, co dělá?, k čemu to je?, atd.)
rozvoj rozumění řeči (ukaž kde dětí hází míč, kde běhá pejsek, co je vedle pejska, co je na nebi, atd.)
skládání dějových obrázků, vyprávění podle obrázků
vyprávění příběhů, pohádek podle obrázků, bez obrázků
podporujeme dítě v aktivní komunikaci s vrstevníky i dospělými, chválíme dítě za každý pokus o komunikace.

Na článek jsem dostala odkaz, více na http://www.logopedonline.cz/

Co mě nejvíc zaujalo je právě odstavec o hrubé a jemné motorice. Doteď jsem si myslela, že je P. prostě takové "střevo" na pohyb - neumí nikam vylézt, neumí moc skákat atd., ale jak tak čtu, tak to asi bude patřit k projevu dysfázie. Nejvíc mě zaujalo to, že dysfatici mívají problém s chůzí do schodů. P. totiž do schodů ani ze schodů nohy nestřídá, až ted začíná do schodů chodit sám ( že se nedrží mojí ruky nebo zábradlí) a ještě tu chůzi vyvažuje rukama, něco jako měla na fotce Markétka s Beátkou.

Zdroj: www.logopedonline.cz

Pozornost

Co je pozornost a proč je tak důležitá?

U malých dětí je poměrně obvyklé, že mají malý rozsah pozornosti. Cílem cvičení na zlepšení pozornosti je prodloužit dobu, kdy je dítě schopno se soustředit na nějakou činnost a "dávat pozor". Zlepšení koncentrace je užitečné ve všech oblastech učení. Dostatečný rozsah pozornosti pomůže dětem snaději porozumět řeči.

V průběhu vývoje dítěte se úroveň pozornosti mění. Například průměrné dítě ve věku jednoho roku se velmi snadno rozptýlí. Dvouleté děti mají v typickém případě velmi přesné představy o tom, jak si hrát, a nebudou reagovat na zásahy dospělého do hry. Od tří let věku jsou již děti při hře flexibilnější a začínají věnovat pozornost instrukcím dospělých. Některé děti potřebují při přechodu z jedné fáza vývoje pozornosti do další pomoci.

Jak lze rozsah pozornosti zlepšit?

- je užitečné odstranit rušivé vlivy

- vyberte hračky či pomůcky, o které dítě jeví největší zájem

- ke zvětšení rozsahu pozornosti přispěje, když si dítě bude hrát se stejným předmětem různým způsobem

- vnesete-li do hry překvapení, zvýši se tak radost a zájem dítěte ; věci lze například schovávat či balit do papíru

- nejdůležitější je, abyste se nechali vést dítětem. Může to být jednoduché, například hrát si spolu s ním, projevovat zájem a komentovat, co děl

- jakmile se rozsah pozornosti dítěte zlepší, je užitečné podporovat vzájemný oční kontakt a nechávat mu dost času, aby zareagovalo na vaše návrhy

Balonky

Nafoukněte je a pak je nechte vyfouknout. Vnímejte vzduch, kterým z nich vychází. Vydávejte vhodné zvuky: fíííí, fúúú! Vyhazujte je a chytejte. Pinkejte si s nimi. Nakreslete na ně tváře. Přilepte na ně něco. Naplňte je do poloviny obarvenou vodou a zmrazte je. Oblepte je novinami a vyrobte tak různé figurky a objekty, které pomalujte. Praskněte je.

Sada do sebe zapadajících kalíšků

Používejte je k počítání a řazení barev. Různými způsoby z nich budujte věže. Skládejte je jeden do druhého. Schovávejte do nich věci a hrajte hry na paměť. Rozdělujte do nich barevné bonbony. Hrajte si s nimi ve vaně, naplňujte je vodou nebo je nechte plavat na hladině. Stavte s nimi hrady z písku. Umývejte je. Schovávejte je po místnosti.

Barevné korálky, knoflíky nebo špulky nití

Vyrábějte náhrdelníky, náramky nebo "hady". Třiďte je podle barev, tvarů a velikostí. Dejte je do hrnku a zatřeste jimi. Vytvářejte vzory, například: červená- modrá- červená - modrá. Stavte věže. Schovávejte je do kapes.

Hmatové krabičky

Vložte předmět zájmu do krabičky a pozovlna otvírejte víčko. Nechtě dítě sáhnout do krabičky a ohmatat věc uvnitř. Pak ji vytáhněte a hrajte si s ní. Můžete použít například následující předměty:

- maňáska

dejte mu "jako" napít, dejte mu pusu, nasaďte mu klobouk, pohlaďte ho

- jablko

omyjte ho, rozkrájejte ho na poloviny/čtvrtky, spočítejte jadérka, oloupejte ho, udělejte jablečný mošt, udělejte jablečný koláč, zasaďte jadérka

- plastelínu

rozválejte ji a vykrájejte různé tvary formičkami na cukroví, vytvořte kuličky či "párky", vytvořte různé figurky a věci: kočky, hady, dorty se "svíčkami", sněhuláky, ptačí hnízda s vajíčky, náramky, prstýnky, hodinky

- míček naplněný fazolemi

vyhoďte ho do vzduchu a chyťte, zatřeste s ním, postavte si ho na hlavu, schovejte ho, hoďte ho do krabičky nebo košíku

Vkládací puzzle

Vyndejte všechny kousky a dávejte je zpátky. Při tom o každém kousku hovořte a učte se názvy či znaky. Jeden kousek schovejte a zeptejte se, který chybí; nebo schovejte jeden kousek do dlaně a nechtě dítě hádat, ve které je ruce. Přiřazujte jednotlivé předměty ze skládačky ke skutečným věcem. Dejte jednotlivé díly skládačky do prázdného hrnce a třeste s nimi. Obkreslujte je. Postavte je na podložku.

Stavebnice

Stavte věže či stěny a zase je bořte. Seřaďte kousky za sebe a postrkujte je po stole jako vlak. Hrajte s nimi na jukanou. Bouchejte jimi o sebe. Schovávejte kostky různých barev či velikostí po místnosti. Hrajte: "Hledej stejnou kostku". Z dřevěných kostek různých tvarů můžete vytvořit jednoduché tvary zvířat, například kočku nebo žirafu. Vytvářejte z nich čtverce nebo obdélníky. Vytvářejte vzory ; například malá - velká - malá - velká.

Krabičky na vhazování


Kromě vhazování kostek vhodných tvarů si s nimi zkoušejte hrát neobvyklým způsobem - tak, aby vznikla hra, při které budete více komunikovat například:

- schovejte jednu kostku za záda do jedné ruky

- postavte si ji na hlavu

- schovejte si jednu do kapsy, za tričko nebo do rukávu

- vyhazujte ji do vzduchu a chytejte

- obkreslujte tvary a vybarvjte je

- stavte z nich věže

Knížky a písničky

Dítě více zaujmou knížky s odklápěcími obrázky, knížky s prostorovými obrázky, hudební knížky a "dotykové" knížky a déle u nich vydrží. Opakované zpívání rýmovaných básniček a písniček spojených s pohybem pomůže dítěti odhadovat, co přijde dál. Pokud se trochu přestrojíte, bude zpívání daleko více vzrušující. Při písničce "Měla babka, čtyři jabka" si můžete třeba uvázat na hlavu šátek. Při znázornění známých písniček, například "Skákal pes přes oves", "Šly panenky silnicí", "Já do lesa nepojedu", "Běží liška k táboru", lze použít loutky na prsty či figurky z plastelíny.

Kreslení obrázků


Udržet zájem dítěte pomůže také kreslení obrázků známých písniček, pohádek či nejoblíbenějších hraček. Snadno se kreslí "Skákal přes přes oves, "Koulelo se, koulelo červené jablíčko" nebo "Kočka leze dírou:" Při kreslení a vybarvování obrázku zpívejte slova písničky. Malujte obrázky domů, autobusů, aut či traktorů, na kterých bude zobrazeno dítě nebo jiní lidé, jak se dívají z okna. Kreslete jednoduché običeje: sluníčko, květiny a hvězdičky mohou mít tváře stejné jako lidé či zvířata.

Zdroj: Charlotte Lunch a Julia Kidd – Cvičení pro rozvoj řeči

Oční kontakt

Ráda bych ted začala uveřejnovat sérii článků, které budou pojednávat o komunikaci a všech oblastech, které k ní patří. Dále budou obsahovat spousty nápadů a her, které komunikaci s dětmi podpoří. Autorem samozřejmě nejsem já :D ale dvě zkušené autorky a pedagožky, které mají bohaté zkušenosti s dětmi s poruchami komunikace a s dětmi se sluchovými vadami. Dnes se zaměříme na oční kontakt.

Co je oční kontakt a proč je tak důležitý?

Komunikace mezi dvěma lidmi obnáší vzájemně se na sebe dívat a kontaktovat se očima, stejně tak jako hovořit. Vytvoření a udržení dobréh očního kontaktu je důležitou sociální dovednosti. Pohled na tvář hovořícího člověka poskytne informace o sdělovaném také prostřednictvím výrazu tváře, gest a pohybu rtů.

Velmi malé děti s obtížemi v komunikaci mohou vytvářet pouze letmý oční kontakt. Následkem může být přerušení komunikace, protože rodiče tak dostanou zprávu, že dítě nemá zájem.

Další důležitou součástí komunikace je dívat se společně na věci v okolí. Dítě se dívá na nějaký předmět a rodič jeho pohled následuje a komentuje. To je začátek konverzace a střídání v rozhovoru. Neslyšící děti však nemusí chápat, co rodič říká, a to může bránit snadnému rozvoji těchto časných komunikačních dovedností.

Jak lze oční kontakt zlepšit?

Zřejmě bude třeba, abyste procvičovali svou vlastní mimiku, a tak ji učinili zajímavější na pohled. Všechny pocity jako štěstí, smutek, hněv či únavu lze přehánět. Když se na vás dítě dívá, využijte příležitosti a zatvařte se legračně nebo mu ukažte něco zajímavého. Jedním ze způsobů, jak povzbudit dítě, aby se vám podívalo do tváře, je podržet si předmět blízko obličeje a pak si ho schovat z ahlavu.

Během dne existuje mnoho příležitostí ke zlepšení očního kontaktu - například chvíli počkat, než dáte dítěti napít ; ačkoli v tomoto případně je nutné se vyhnout bitvám. Povzbuzení očního kontaktu by mělo být co nejvíc přirozené. Není nutné otáčet tvář dítěte směrem k sobě. Dítě se podívá, když bude samo chtít.

Hry pro zlepšení očního kontaktu:

Sledování

Dítě se naučí, jak sledovat hračku očima. Zajímavé je pozorovat balonky, bubliny a loutky. Dítě může pozorovat vaši tvář, když nafukujete balonky nebo vytváříte bubliny. Nafukujte balonky pomalu. Před každým výdechem čekejte na oční kontakt.

Schovejte loutku či vařečku, na které je namalovaný obličej, za hlavu a čekejte na oční kontakt.

Troubení na pouťovou trumpetku

Troubení na pouťovou trumpetku přiměje dítě, aby se podívalo, co děláte.

Barevná peříčka

Foukejte peříčka na dítě a lechtejte ho s nimi.

Hračky, které vydávají zvuky

K navození očního kontaktu lez použít pískající hračky, chrastítka, zvonečky či píšťalky. Vyberte si hračku a vydejte zvuk. Přestaňte a než začnete znova, čekejte na oční kontakt.

Hry na schovávanou


Mávejte dítěti před obličejem barevným šátkem tak, aby cítilo na tváři vzduch. Zvedněte ho vysoko a schovejte si ho za hlavu. Povzbuďte dítě, aby ho zpoza vaší hlavy vytáhlo.

Hry na jukanou

Tyto hry lze hrát za nábytkem, za záclonami či když se dítě obléká.

Maska

Vyrobte si z papíru masku na tvář a vystřihněte do ní otvory na oči, nos a pusu. Použijte ji při hrách na jukanou nebo na dítě dělejte "baf"

Stříbrné obaly

Pokuste se přitáhnout pozornost dítěte tak, že si dáte na oči stříbrné obaly a budete si hrát na jukanou.

Sluneční brýle

Nasazujte a sundávejte si sluneční brýle, a tak se snažte obrátit na sebe pozornost dítěte.

Dalekohled

Podpořte oční kontakt pomocí toho, že si nasadíte na oči dvě rourky od toaletního papíru. Delší rourky od papírových utěrek lze vydávat za vysunovací dalekohled. Ozdobíte- li je barevným papírem, budou pro dítě přitažlivější.

Hry s rukama

Mávejte rukama a třepejte prsty. Schovejte si tvář za ruce a hrajte s dítětem na jukanou. Nakreslete si na prsty tváře nebo si na ně nasaďte loutky. Pohybujte s nimi blízko své tváře a pak je schovejte.

Klobouky, paruky


Nasazujte a sundávejte si klobouk nebo se za něj schovejte a hrajte s dítětem na jukanou. Stejným způsobem můžete použít paruku, skutečnou i žertovnou.

Písničky a říkadla


Pro zlepšení očního kontaktu jsou vhodné i hry jako "Paci, paci, pacičky" nebo "Vařila myšička kašičku." Občas přestaňte zpívat a než začnete pokračovat, počkejte na oční kontakt.

Hry s míčem

Při hrách na házení a chytání vždy před vyhozením míče počkejte, až se na vás dítě podívá nebo míč schovejte za zády, dokud nenavážete s dítětem oční kontakt. Jestliže se dítě nedívá, udělejte něco hloupého, třeba si dejte míč na hlavu nebo za tričko. Místo míče můžete použít látkové míčky naplněné fazolemi, gumové kroužky či obruče.

Mrkání a napodobování obličejů

Mrkejte nebo dělejte směšné obličeje, aby je dítě mohlo napodobovat.

Malování na obličej


Pomalujte si barvami na obličej tvář a totéž udělejte i dítěti. Namalujte třeba tvář klauna, zvířete nebo piráta. Pozor: Některé děti malování na obličej odmítají, alespoň do určitého věku.

Zdroj: Charlotte Lunch a Julia Kidd – Cvičení pro rozvoj řeči