Období vzdoru?!

Péťa byl od narození vcelku hodně klidné a nezvtekající se miminko. Klasická období vzdoru kolem jednoho roku, pak kolem 18m atd. u nás neproběhla. Okolo roku byl schopný několik hodin sedět v postýlce a hrát si se svojí krabicí s hračkami a vyloženě ho nikdo nesměl otravovat ( ted už vím, že to taky patřilo k jeho dg.), v tu dobu jsem si myslela, že je extrémně hodný :))) a nenáročný.

Od dvou let, kdy začal velmi intenzivně komunikovat, se jeho "samostatné" hraní smrsklo na 0 minut denně. Až do dnes má neustále natažený ukazováček, dělá "eee", dívá se na mě a vyžaduje odpověď. Ze začátku jsem samozřejmě byla velmi nadšená, ale tento stav trvá již téměř rok a je vcelku vyčerpávající. 7-8 hodin denně neustále věnovat pozornost dítěti, které ukazuje a potřebuje vás naprosto, ale naprosto ke každé činnosti dne. Po "šichtě" se střídám s fungující babičkou a dědečkem( ještě jednou díky :))

Co mě však poslední dva dny začíná děsit, jsou jeho výbuchy vzteku a jekotu kvůli každé prkotině. Tak takhle asi vypadá období vzdoru, které jsem do dnešní doby neměla tu čest poznat. Zatím se neválí po zemi, ale mám obavy, že k tomu již nemá daleko. Díky uplynulým 48h máme všichni v domácnosti hlavy jako melouny a nervy na drátkách. Taky se mi zdá, že i jeho aktivita, pobíhání a další věci jsou tak nějak nad rámec "meze". Pořádně u ničeho nevydrží, furt by jen lítal, dělal blbosti, skákal po posteli....prostě jak z divokých vajec, což jsem u něj moc neznala. Vždycky býval právě spíše klidný. Donutit ho dělat "něco konstruktivního" je ted velmi náročné. Když mu chci číst říkanky nebo krátkou pohádku, tak po mně neustále leze, schválně mi obrací stránky, nedává vůbec pozor.

Je pravda, že poslední rok jsme makali fakt intenzivně skoro každý den a asi potřebuje oddech. Navíc je to kluk, takže se už asi začíná trošku projevovat. Doted spíš působil jako klidná holčička :) Na týden zvolním "učení" a asi si budeme hrát jen s vláčkama, stejně jsem nemocná :)