Jak s Pétou pracujeme :)

Nejzákladnější věc byla všechno komentovat jednoduše, krátce a stále stejně. Jakmile začal Péta ukazovat a sdílet pozornost( těsně před 2.rokem), začal se zajímat o to, jak se co jmenuje. Neustále ukazoval( a ukazuje doted) celý den na předměty, lidi, zvířátka atd. a vyžaduje jejich pojmenování. Ze začátku to chce trpělivost a hlavně si zvyknout na to, že na víc jak dvouleté dítě neustále mluvíte jako na miminko a v podstatě nezavřete celý den pusu, aniž by jste na své mluvení dostali nějakou slovní odezvu.

Toto nám nejvíce pomáhá k rozvoji pasivní slovní zásoby. Nyní již na Pétu můžu mluvit více složitě a rozvitě, řeči rozumí už vcelku dobře. Nicméně čtení pohádek ho zatím nebaví, pár měsíců zvládá krátké básničky a říkanky s ukazováním, ale nejoblíbenější činnost to rozhodně není :)

Museli jsme také začít rozvíjet imaginární hru( hodně důležitá složka ve vývoji řeči). Péta si do 27m téměř neustále hrál pouze mechanicky( vyndával a zandával kostky do krabičky, přendával fazole lžičkou z jednoho hrnce do druhého atd.) Začla jsem ho "učit" krmit panáčka, dávát mu napít, uložit ho do postýlky. Péta v té době již začínal dobře napodobovat, takže základy imaginární hry si osvojil a v dnešní době si hraje imaginárně již velmi pěkně. Momentálně u nás vede Mašinka Tomáš( ježdění s vláčky, tvoření mostů, podjíždění pod "tunelem" atd.

Spousty pomůcek a návodů jsme dostali z Rané péče, kam s Pétou docházím od jeho 24m. Ale o pomůckách až někdy jindy :)

V poslední době nejvíc pracujeme na tom, aby se naučil spontáně kývat na otázku( pokyn) hlavou Ano- Ne.Péta sice otázkám rozumí, ale hlavou nekýval. Na souhlas si bud tu věc vzal( vykonal činnost), na nesouhlas bud udělal nesouhlasný zvuk, či gesto. Logopedka nám poradila, jak docílit toho, aby dítě hlavou kývalo. Pokud dítě něco evidentně chce( ukazuje si), nedat mu příslušnou věc hned, ale zeptat se: "Chceš pití(např.)?" A kývat hlavou  a doprovázet to slovem ano. Pokud dítě nereaguje, chytnout mu jednou rukou hlavu nahoře a druhou rukou pod bradou, a fyzicky mu hlavou kývnout. Chce to důslednost při každé možné situaci. Po týdnu již Péta hlavou kýve, zatím pouze tak, že si hlavu drží( napodobuje doslovně :D). Měla jsem obavy, ale logopedka mi odepsala, že takto je to normální a musíme se dostat do další fáze, kdy bude pouze kývat. Mám nyní výrazně gestikulovat Ano- Ne, ale hlavou mu již nekývat, a požadovat nápodobu. Pokud by si hlavu stále chytal, lehce mi připažit ručičky k tělu. Je zajímavé, jak zdánlivě "jednoduché a přirozené" věci musím syna dost složitě učit, přitom jiné věci, které se mně subjektivně zdají těžké, se naučí sám a hned.