Dneska se mi moc líbilo, že se logo zaměřovala hodně na porozumění řeči. Dávala mu otázky, na které byla jednoslovná odpověd, P. odpovídal a pak si ta slova rozslabikovávali. Bylo to takové záživnější a hlavně se procvičovala i ta recepce. Na ty "záseky", kdy on občas (hlavně v cizím prostředí) nechce odpovídat, ale jen odpovědi ukazovat na obrázcích mi řekla, že je to určitě tou jeho nejistotou. Že kdyby nebyl tak nejistý, tak by se určitě verbálně projevoval v cizím prostředí více. On takhle radši zopakuje otázku (jistota) a odpověd ukáže, než aby jí řekl. Prý to nemám hrotit, mám ho pochválit i za to, že otázku zopakuje a odpověd ukáže, že se to určitě časem poddá.
Pak jsme se trošku bavily o tom, jak P. už umí přečíst všechna tiskací písmena, u spousty slov pozná na jakou hlásku začínají. A ona mi říká, že je jinak moc šikovnej a škoda, " že je ta jedna složka (exprese) postižená těžce"...tak to mě docela dostalo. Protože podle Kr. má tu dysfázi spíše lehčí, max. na hranici lehké a středně těžké. Ale počítám, že ona to brala v globálu, že spoustu složek vývoje nemá narušené vůbec a když některé ano, tak nijak závažně...a logo to brala čistě podle té mluvy, ale i tak mě to docela zarazilo.
Zas si říkám, že hodně dětí s expresivní v jeho věku nemluví bud vůbec, nebo mají třeba 100slov.... je pravda, že u nás je asi nejhůře zasažená ta výslovnost, jinak kdyby tak nepatlal, tak už jinak se vyjadřuje jakž takž slušně, tvoří i delší věty..ale jelikož mu není nic rozumět, tak v té komunikaci s cizími lidmi je to fakt horor.
Tento blog chci věnovat svému synovi Péťovi a našemu boji s expresivní vývojovou dysfázií.
Žádné komentáře:
Okomentovat