Včera jsme tohle téma rozebíraly na diskuzi, tak jsem se rozhodla, že o tom hodím post i sem.U dítěte s expresivní dysfázií je dle mého opravdu v té komunikaci nejhorší nepoměr mezi pasivní slovní zásobou (porozuměním řeči) a tou aktivní. P. operuje slovy jako "tubus, klíční kost, meniskus, musli" a podobné blbiny. Při volném toku řeči rozumí i tomu, čemu nemá a ještě se do hovoru vměšuje :D ale pak to samotné aktivní vyjadřování je peklo. Na to, jakou on má malou aktivní slovní zásobu, tak je ale extrémně komunikativní, takže omílá třeba dvě slova dokola a myslí si, že my z toho okamžitě pochopíme, o co jde :D
Např. zahlásí. "Íá bum" a to značí:
- že venku běhal po kanálech a dunělo to
- že šel doma po chodbě v ponožkách, smeklo se mu to a spadnul
- že něco dělal a omylem s něčím bouchnul
- a asi 10 dalších situací, které se v tomto kontextu mohly stát :D
A on pak ode mě očekává, že na "Íá bum" okamžitě pochopím, co tím myslel a budu na to adekvátně a s patřičným nadšením reagovat. Takže já např. řeknu "aha, ty jsi spadnul na chodbě" a P. řekne "Ne, Íá bum" jelikož měl zrovna na mysli nějakou jinou situaci, při které udělal bum. A já začínám být v koncích, hádám, co by to tak mohlo být...a P. začne dupat a ječet, ty dvě slova opakuje čím dál, tím víc nahlas a zuřivě gestikuluje . Až z toho máme hysteráček :P
Takže pokud člověk není zrovna u té situace, kterou on okomentoval, tak je opravdu v čudu. Jakmile si on vzpomene na něco, co se stalo v minulosti, a jde mi to říct, tak fakt člověk neví. Já si to představuju asi tak nějak, že jemu v hlavě jdou ty věty jako jiným stejně starým dětem, ale pak mozek nedává signál té puse a už neumí tu větu vytvořit a zformulovat (vyslovit). Musí to být fakt strašně frustrující pro něj...
jak jste to měli doma vy s dětma s dysfázií????
Tento blog chci věnovat svému synovi Péťovi a našemu boji s expresivní vývojovou dysfázií.
To si představuješ asi správně. :) Musíš mu říct, že nevíš, co to znamená a ptát se, kde udělal bum, jestli na kanálu, na schodech, na zemi nebo jestli s něčím bouchnul. :)
OdpovědětVymazatKdyž si to člověk představí, musí to být pro ty děti peklo:-( Nevím jestli má Kryštof dysfàzii, ale je paradoxně velmi ukecaný navzdory své slovní zásobě cca 70 slov a proto mà některá svá všeobjímající slova jedno z nich je pápá - znamená ahoj i nashledanou, že jde někdo pryč(třeba krteček utíká) že něco končí - pohádka a taky že Kryštof chce jít pryč, ven, domů, změnit třeba písničku na jinou... když si může ukázat, je to dobrý, jak je to abstraktní ,je to peklo:-)
OdpovědětVymazatJinak se musím podělit o velkou radost, jsou to cca 2 dny, kdy začal skloňovat slova máma a táta, takže volà táto, mámo a chce tátu a mámu, u jiných slov to nedělá, ale zase jeden krůček:-)
Nemám s tím opravdovou zkušenost, vím jen to, co nás učí ve škole, ale taky si myslím že on rozumí úplně normálně, ale nedokáže to vyjádřit. Taky je možný, že si neuvědomuje, že mu není rozumět a proto se vzteká...Držím palce, je úžasné jak se synkem makáte.
OdpovědětVymazat