Otevření obchůdku Oskola

Oskola včera otevřela svůj první obchod v Brně. Nalézá se v Lidické ulici.

Začínáme skloňovat

Tak budu muset P. asi tady pomlouvat častěji. Včera jsem psala, že nevidím žádný pokrok v řeči a už je to tady :) Jelikož máme s babičkou rýbu, tak se tu všude povalují kapky do nosu. A P. najednou vzal moje kapky, běžel za babičkou a říká: "kapky MAMINKY červený". A vzal zase tu druhý kapky, běžel za mnou a říká: "kapky BABIČKY žlutý." :)))

Děda mu řekne, at mi něco donese a P. jde a říká: "Nesu MAMINCE." Nebo mu řeknu, ať něco dá babi a on řekne: "Dám BABIČCE:" Ven se jde "s mámou, babičkou, dědou". A všimla jsem si, že už pomalinku začíná skloňovat i jiná podstatná jména, jde to teda ztuha, ale jde :)

Taky hodně opakuje věty, kde používá ukazovací zájmena (ten, ta, to, tohle) a občas to i použije spontánně. Výjimečně se povede i zvratné "se". Takže gramatika jde pomalililinku dopředu :)

Logopedie 26.1.

Ve čtvrtek teda P. moc velkou pochvalu nedostal. Sice spolupracoval, ale šíleně to šidil, jedno slovo opakovali třeba 3x, než ho řekl jakž takž :P V poslední době má šílené opoziční období, všechno je "ne ne ne", nebo přesně obráceně, jak to říkám já :) je to docela na palici :P

Zlepšila se teda  fakt hodně ta samostatnost, že nám pořád nechodí za zadkem, tak to asi spolu souvisí :) jinak mám pocit, že ted v řeči žádné extra pokroky nejsou. Jako naučil se říkat "jsem" a pár sloves už upravil do té první osoby, ale jinak nepozoruju žádný posun. Asi to nemůže být pořád, ted jedno celkem akcelerační období v řeči měl, tak asi nemůžu chtít zázraky.

Rehabilitace 25.1.

Včera jsme byli poprvé na rehabilitaci. Byla to jenom informační hodina. Paní byla moc příjemná, dohodly jsme se, co bych si asi představovala - tj. nápravu jak hrubé, tak jemné motoriky, tak i grafomotoriky. Paní využívá i metody typu: šlapání v různých materiálech (kamínky, rýže atd.). Metody na pomoc propojení mozkových hemisfér, má hodně materiálů na grafomotoriku atd.

P. tam něco udělal - mačkal masážního ježka apod, ale spíš se po mně klasicky válel, takže jsme se dohodly stejně jako na logo. Tudíž ho tam jenom přivedu a bude tam sám, protože pak spolupracuje normálně. Budeme chodit každý týden na 30minut :) Tak mám radost, že se to konečně pohne trošku dál :)

Jinak u nás menší zlepšení v samostatnosti, jednak je celkem lepší sebeobsluha - ve školce se skoro celý sám obléká, jen potřebuje pomoc třeba s bundou. Pěkně jí lžící a vidličkou, pije z hrnku, když jde na záchod, tak už nevyžaduje asistenci. A hlavně - začínám sám pracovat, nevyžaduje dohled od  učitelek, sám se pohybuje po třídě, už nedělá tolik ocáska. Je to znám i doma. Třeba dělá MiniLuk a já se musím dívat na televizi :))) a on ho dělá sám, chce jenom, abych se podívala, zda mu sedí výsledek :) takže takhle bych si to představovala :)))

Počítání

P. umí počítat do 10 - tj. spočítá předměty od 1-10. Zvládá jednoduché slovní úlohy typu: "když máš tři kuličky, a máš jich mít šest, kolik jich chybí?". Číselnou řadu odmele do 20, ale to reálně nespočítá. Čísla jako symboly napíše na kalkulačce dle slovního pokynu do 100. Řekla bych, že matematické představy jsou k věku, možná lehoulilince nad, ale to nejsem schopná objektivně posoudit.

Sluchové rozlišování a vizuomotorická činnost

Přišly mi nové pomůcky od Marti Jde o určování prvního písmenka ve slově. Ke každému obrázku dítě přiřadí příslušnou hlásku, na kterou slovo začíná. P. to kupodivu docela jde i u slov, která říká špatně, nebo je neumí říct vůbec, což je mi záhadou.

Vizuomotorická činnost - skládání geometrický tvarů dle předlohy. To teda dělá P. hodně velký problém, zvládne jen kruh a obdélník a trojúhelník na dvě půlky.

A skládání puzzle z různě rozstříhaných tvarů. Pokud by byly všechny rozstříhané stejným způsobem, tak to dítě okamžitě pozná a neskládá dle obrázku, ale jen podle tvaru.

Logopedie 19.1.

Včera dostal P. oooobří pochvalu, jelikož už začíná říkat poměrně správně dvojslabičná slova, i taková, kde jsou sykavky. Pomalilinku odbouráváme mluvení v samohláskách i ve spontánní řeči, výslovnost se začíná trošku upravovat. Ted je hlavně období, kdy se mu docela upravuje gramatika. Sice je to furt googlovitá mluva, ale už si trošku začíná uvědomovat osoby, časování sloves a skloňování podstatných jmen. Je to v začátcích, ale snaha už tam je :)

A největší radost mám, že jsem přes naši logo sehnala konečně fyzioterapeutku. Je na mateřské, takže budeme c hodit k ní domů a ještě to máme kousíček od bydliště :) Tak snad se pohneme trošku i v té hrubé motorice :)

Dysfázie - logo vada nebo postižení?

Dle Mezinárodního dělení chorob dysfázie spadá mezi Narušení psychického vývoje, blíž je to Specificky narušený vývoj řeči. Prý se uvažuje do budoucna, že bude spadat mezi Pervazivní vývojové poruchy, tj. poruchy, které jsou "všepronikající".

Dysfázie je (stejně jako PAS) velice rozsáhlá diagnoza s mnoha symptomy. Žádné dítě s dysfázií nemá zcela stejné příznaky jako dítě se stejnou diagnozou. Dysfázie se pohybuje v rozmezí velmi lehkých poruch, kdy má dítě problém skutečně "jen" s tou aktivní řečí, přes formy, kdy má dítě výrazněji narušené ostatní vývojové složky až po velmi těžké formy, kde je narušeno i porozumění řeči a problémy se promítají do všech složek vývoje.

Na diskuzích se občas vedou diskuze, zda je dysfázie jenom logopedický problém nebo postižení. Já to tedy u svého dítěte jako postižení vnímám. Upřesnuji, že dle Krejčířové má P. tu dysfázii stále spíše lehčí, můj subjektivní pocit je, že je někde na hranici lehkého až středně těžkého postižení. Pokud dítě nemá dysfázii jenom expresivní a ještě hodně lehkou, tak porucha vždycky zasahuje i ostatní složky vývoje, nejde jenom o čistě aktivní řeč.

U nás největší problém vnímám hned po řeči v motorice (zejména hrubé), má horší krátkodobou paměť a horší vizuomotorickou činnost. Samozřejmě dysfázie hrozně narušuje vývoj i po té sociální stránce, pokud není dítě hodně extrovertní a sebevědomé, tak nemá šanci se v kolektivu stejně starých zdravých dětí uplatnit. P. není schopný absolvovat různé akce pro děti jeho věku (mimo teda školkových akcí, tam to jde), protože s tou špatnou řečí absolutně mezi vrstevníky nezapadá. Děti mu nerozumí a myslí si, že je malý. Nemá šanci se zapojit do her (pokud to není nějaké běhání, a v podstatě i s tím má problém, protože třeba na prolézačky vylézt neumí). Ve školce celkem zvládá, ale jelikož je to třída logopedická, tak je to trošku uměle vytvořené prostředí, kde to má o moc lehčí, než by měl v klasické třídě.

Teď bych chtěla mluvit hlavně o dysfázii expresivní, u těch smíšených a receptivních forem je to přece jenom něco jiného. Donedávna jsem nechápala, jak je možné, že děti dostanou tuto diagnozu třeba až v 5-7letech. Nechápala jsem, jak to, že to rodiče neřeší...ale oni to řeší, jen je jim ve velkém procentu případů v logopedických ambulancích tvrzeno, že je to jenom opožděný vývoj řeči, že jsou to kluci a kluci jsou líní atd. atd. Někteří rodiče pak "odborníkovi" věří a nemají potřebu pátrat dál. Ovšem červíček začne znovu hlodat v předškolním věku, kdy dítě stále mluví špatně a očekávané výrazné zlepšení se nekoná. Dítě má jít k zápisu do školy. Rodič rozhodne o odkladu, zajde do PPP, kde dítěti místo OVR zdiagnostikují dysfázii.

Bohužel v drtivém většině případů je to podáváno tak, že "Maminko, je to dysfázie, skočte si k logopedovi (v případě, že dítě nedochází), popř.: "Je to dysfázie, za rok to bude dobrý". Takže rodič tuto informaci přijme tak, asi jako kdyby mu bylo řečeno, že dítě neumí hlásku Ř, ale za chvíli se ji naučí. A myslí si, že za rok docházení na logopedii bude všechno v pořádku. Ale ono v 90% případů nebude.

Nebo opačný extrém, kdy je rodiči sděleno, že dítě nikdy nezvládne běžnou ZŠ a mají ho rovnou přihlásit na školu speciální. Rodič nedostane rady, jak s dítětem pracovat, co to vlastně ta dysfázie je, co obnáší, jaké problémy můžou být případně do budoucna atd.

Takže rodičům nezbývá nic jiného, než hledat informace po netu, pídit se po diskuzích a zkoušet, co by asi tak mohlo pomoct. Doufám, že do budoucnosti náš nově založený web o dysfázii bude tyto informace poskytovat a rodičům pomáhat. Zatím jsme v plenkách, všechny jsme mámy (nebo příbuzní) děti s dysfázií, musíme s nimi pracovat, některé máme i své osobní blogy a na web zbývá bohužel málo času. Slibuju, že se polepšíme:)

Logopedie 12.1.

Tak po týdnu opravování se nám skutečně podařilo, že P. v 90% případů řekne spontánně "jo", místo jeho víc jak rok zažitého "vo". Takže to opravdu význam má, jen mě trošku děsí, že ho takhle budu opravovat u každého druhého slova :P Na logo byla klasika, trénoval výslovnost a plynulost řeči. Fakt je znát, že při nácviku se ta výslovnost o hodně zlepšila, ve spontánní řeči je to furt bída.

Ale opět pozoruju poměrně velký posun v gramatice a celkově řeči. Začíná už hodně skloňovat, a konečně používá slovesa v první osobě a správně :) Takže: mám, umím, budu atd. Už tvoří věty typu: budu dva dny doma, budu prohlížet knížku, umím oblíknout bačkůrky atd. Sice zvratná slovesa u něj stále neexistují, ale i takovéhle věty považuju za celkem úspěch. Mám pocit, že opravdu ted mezi 4-5 roky půjde hlavně o úpravu gramatiky a celkovém rozvití řeči.

A v úterý jsem dělala jogurtové věnečky se skořicí, na chuť byly opravdu výborné. Jen musím vychytat ten tvar, tohle byli trošku hybridi :)))) Recept zde

Dysfázie a její dopad na ostatní vývojové složky

Včera jsem náhodou našla jednu moc zajímavou bakalářskou práci, která pojednává o narušení vývojových složek díky dysfázii, především v návaznosti na motoriku. Autor práce studuje Katedru společenských věd ve sportu. Co mě nejvíc zaujalo, kopíruji z práce:

Narušení zrakového vnímání se odráží především v kresbě, která má své typické znaky (deformace tvarů, roztřesené a nedotažené linie, rotace kresby, disproporční znaky atd.). Narušena je tzv. vizuomotorická koordinace a diferenciace pozadí-figura, která se později odráží při problémech v osvojování si čtení a psaní. Dítě s vývojovou dysfázií má potíže při rozlišování tvarů a barev. Dysfatik je dezorientován ve volném prostoru, ale také při vnímání grafického zobrazení v prostoru.

Narušení sluchového vnímání se projevuje sníženou schopností sluchem rozlišit jednotlivé prvky řeči (rozlišování zvukově podobných hlásek), poruchou vnímání, zapamatováním a napodobením melodie a rytmu, poruchou v oblasti časového zpracování akustického signálu projevující se latencemi.

Narušení paměťových funkcí je nápadné především v oblasti krátkodobé paměti.
Narušení orientace v čase i prostoru způsobuje špatnou orientaci dítěte v prostoru, ve vlastním tělesném schématu (pravo-levá orientace), chybně vnímá časové vztahy, vztahy mezi rodinnými příslušníky apod.

Narušení motorických funkcí se prolínají do oblasti jemné a hrubé motoriky, grafomotoriky, motoriky mluvidel a koordinačních obtíží.

Často se vyskytují nevýhodné typy laterality – nevyhraněná dominance, zkřížená lateralita nebo souhlasná levostranná preference ruky a oka.

Nápadné a velmi frekventované jsou také poruchy koncentrace pozornosti.

MOTORICKÉ FUNKCE

Výskyt poruch motoriky patří u vývojové dysfázie k nejčastějším a nejtypičtějším projevům. Vyplývá to z raného poškození centrální nervové soustavy, které postihuje celou řadu psychických funkcí.

U dysfatických jedinců je příznačný opožděný raný psychomotorický vývoj, což je varovný signál související s dalším psychickým vývojem dítěte.

„ U 45,1% chlapců a 50% děvčat se vyskytuje určité opoždění psychomotorického vývoje. U 28,7% všech dysfatických dětí je možné vývoj hodnotit jako hraniční k normě a 17,8% se vyvíjí opožděně“ (Mikulajová et al., 1993, s.93).

Při zjišťování úrovně motorických schopností se zaměřujeme na oblast hrubé motoriky, jemné motoriky, oromotoriky, grafomotoriky, opticko-prostorovou organizaci pohybů a komplexní praxe.

Úroveň hrubé motoriky lze zjistit dle celkového motorického projevu dítěte ve smyslu pohybové aktivity, celkových změn motility, koordinace pohybů a mimických projevů.V popředí je celková neobratnost a nešikovnost. Děti mají problémy např. s výskokem snožmo,s poskoky, stojem na jedné noze (nezvládají bez opory), s kopáním do míče, neumí vylézt na strom, udělat kotoul atd. Typická je chůze po schodech, která je dlouho nesamostatná, děti se ještě ve školním věku přidržují zábradlí a dlouho jim trvá, když při scházení pravidelně a bez úsilí střídají nohy. Podobné obtíže mají při jízdě na kole, dlouho nezvládají jízdu bez pomocných bočních koleček.

Také oblast jemné motoriky se vyznačuje značnými deficity.
„Mezi mírou postihnutí jemné a hrubé motoriky evidujeme značnou disproporci. Jemná motorika bývá komplexněji narušena, i když těžisko v té které složce a rozsah deficitů je u dysfatických dětí různý“ (Mikulajová et al., 1993, s.132).

Poruchy motoriky rukou se projevují především neschopností napodobit různé pohyby a polohy. Děti selhávají při snaze napodobit „přísahu“, „zaječí uši“, „dalekohled“ atd. Snaží se pohyb napodobit, to se jim však nedaří, provádí to neobratně nebo si pomáhají druhou rukou. Pohybům chybí přesná zacílenost. Např. při napodobování „zaječích uší“ zdvihá druhý a třetí prst místo ukazováčku a malíčku. Při střídání dotyků palce postupně s jednotlivými prsty té samé ruky dítě nedodrží pořadí nebo prsty vynechává. Při znázornění „dalekohledu“ klade obě ruce vedle sebe místo za sebe a když se mu to náhodou podaří, nedokáže „dalekohled“ přiložit na jedno oko a podívat se přes něho, ruce většinou přikládá na čelo nebo mezi oči, přičemž obě přivře,neumí se podívat jedním okem.      

„Nejnápadnější poruchy však bývají v dynamické organizaci pohybů rukou. Při reciproční koordinaci pohybů dlaň-pěst, pěst-dlaň selhává téměř sto procent dysfatických dětí“(Mikulajová et al., 1993, s.132).

Opticko-prostorová organizace pohybů v porovnání s dynamickou praxí bývá kvalitativně lepší, přesto mnohé děti nedokážou správně postihnout prostorové vztahy mezi zrcadlovými obrazci a ty odezírají lineárně. Například dítě sedící tváří k vyšetřujícímu a pohyby jeho pravé ruky i po zácviku opakuje lineárně, tedy svojí levou rukou.

V komplexní praxi se deficity objevují v plné míře. Děti si ještě ve školním věku
nedokážou zavázat tkaničky u bot, mají těžkosti se zapínáním knoflíků a zipů, jsou nešikovné při oblékání, neumí jíst příborem.

Grafomotorické schopnosti jsou základem pro rozvíjení a osvojování si kreslení a později psaní. Dysfatické děti většinou drží tužku nesprávně (celou dlaní, špetkovitý úchop, pinzetový úchop atd.). Selhání v kresbě může znamenat poruchy v oblasti zrakového vnímání,poruchy senzomotorické koordinace, poruchy jemné motoriky a poruchy v integraci těchto funkcí.
Kresba zachycuje i úroveň vizuální paměti a představivosti, odrážejí se v ní i některé osobnostní charakteristiky.

„Kresba dysfatických dětí je zcela typická a nápadná“ (Škodová et al., 2003, s.113).

V kresbě dysfatických jedinců vidíme deformaci tvarů, nesprávně zobrazené přímky, úhly i křivky. Napojování čar je nepřesné. Čáry jsou slabé a roztřesené, nedotažené nebo přetažené.Obrázky mají špatné proporce, časté jsou i rotace obrázku vzhledem k základní rovině. Nápadné bývá rozložení jednotlivých částí obrázku na ploše papíru: děti kreslí části těsně vedle sebe nebo přes sebe, přičemž značná část plochy papíru zůstává nevyužitá.

U dysfatických dětí jsou také časté poruchy motoriky mluvidel. Děti často nedokážou napodobit ani jednoduché pohyby nebo grimasy. Je porušena převážně koordinace pohybu mluvidel. Největší potíže dělá střídání antagonistických pohybů. Jednotlivé pohyby jsou zřetelně izolované, nenavazují na sebe a postrádají plynulost. Téměř vždy vázne elevace jazyka – dítě pak nedovede realizovat hlásky, k jejichž vyslovení je třeba přesného cíleného pohybu.
Nedokáže sešpulit rty a potom se usmát. To se v artikulaci projeví tak, že dítě nedovede plynule opakovat sledy slabik ani přecházet z jedné hlásky na druhou.

   

Celou bakalářskou práci najdete zde


Co se týče té motoriky, tak to u nás sedí naprosto na 100%. P. měl ten motorický vývoj v kojeneckém a raném batolecím věku hraniční k normě (sed 9m, lezení 10m, vertikalizace 12m, samostatná chůze začátek 16m). Pak jsem si už myslela, že ta motorika je na úrovni vrstevníků, ale ted zpětně vím, že nebyla nikdy. Cílesměrně se naučil chodit až někdy v 2,7 roku (norma jsou 2 roky), na schodech poprvé stál ve 2,5 letech. Nohy do schodů začal střídat až v 3,7roku, ze schodů nestřídá doteď. Neustále potřebuje podporu, buď se drží zábradlí nebo ruky druhé osoby. Na klasickém odrážedle se naučil jezdit tak nějak v normě (okolo 2let), ale na tom jsme zamrzli, ke kolo odrážedlu, nebo koloběžce nebo kolu jsme se zatím nedostali. Neumí šlapat a hlavně to nechce ani zkoušet. Vylézt po žebříku se naučil (bez střídání noh) někdy v 3,9roku. Celkově je neobratný, neumí nikam vylézt, vyskočit, vůbec nechce chodit na prolézačky atd. 


Dále má problém v sebeobsluze, ne proto, že by byl líný nebo nevěděl jak, ale prostě mu to nejde. Svlékat se naučil okolo třetího roku (doted si neumí svléknout věci přes hlavu), oblékat se naučil až okolo 4.roku s tím, že s něčím stále potřebuje dopomoc. Neumí rozepnout a zapnout knoflík, dát zip do jezdce atd. Ve školce přišel celkem slušný posun v této oblasti, sám se nají lžící a vidličkou, ale je prostě vidět, že je oproti vrstevníkům šíleně neobratný. V tom jídle nevím, nakolik mu to fakt nejde proto, že má postiženou motoriku a nakolik prostě proto, že jíst nechce.


Co se týče té jemné motoriky, neumí napodobit pohyb tupu " udělej slona, jak plave ryba" atd. On se snaží, ale dělá ten pohyb jinak. Hrozně dlouho mu trvalo, než se naučil ukázat, kolik mu je na prstech. Musel si prsty, které mají být ohnuté držet druhou rukou. Prostě vše, co autor v práci popisuje, na něho sedí.


Já jsem si vždycky myslela, že u dysfázie je ten motorický problém podružný, pořád jsem řešila tu samotnou řeč a mentální vývoj, ale čím dál tím víc vidím, že ten motorický problém je hned po řeči nejzávažnější. Už celkem dlouhou dobu se snažím najít rehabilitaci nebo ergoterapii, ale všude narážím na to, že P. není oficiálně uznám jako osoba se zdravotním postižením a nemá fyzický handicap. Takže odpověd je pak více méně stejná " nejste pro nás cílovým klientem, obraťte se na logopeda". Mám pocit, že skoro nikdo neví, že u dysfázie je taky problém s motorikou, ne jenom s řečí. Holky na diskuzi mi řekly, že si mám normálně zajít za pediatrou a chtít žádanku po pediatře, což mě dosud paradoxně vůbec nenapadlo. Takže se tam v pondělí vypravím.


Co se týče narušení krátkodobé paměti, tak u nás je hlavně problém se zapamatováním básniček a písniček, či delších vět. Problémy s orientací v čase atd. nemá. Zrakové rozlišování není narušeno vůbec, pouze v té vizuo-motorické činnosti (což zas souvisí s tou motorikou), tam je opožděný o 6měsíců, což je ale stále širší norma. Sluchové rozlišování též není nijak zvlášt narušeno, pozná první hlásku u slov, spousty slov přečte globální metodou, při nácviku rozliší každou hlásku ve slově. Tyto dvě složky nemá opravdu narušené vůbec, nebo jenom minimálně.


Co se týče sociálních dovedností s vrstevníky, ve školce se to dost zlepšilo. Ted bych řekla, že sociálně (upozornuji, že pouze v kontaktu s dětmi. V kontaktu s dospělými je to na úrovni věku) je ted srovnaný na úrovni čerstvě tříletých dětí, zapadne mezi ně. Ještě před prázdninami to bylo sotva na úrovni dvouletáka, jednak se dětí šíleně bál a jednak vůbec nevěděl, jak se zapojit. V tomhle nám školka opravdu dost pomáhá.

Kuřátko a vdolečky :)

Jelikož se u nás nic nového neděje, ani nemám žádné nové pomůcky, tak dneska jenom o vaření :) V pátek jsem dělala kuře pečené se smetanovými bramborami. Je to lehký recept a přitom hrozně dobrý, masíčko úplně odpadává od kosti a smetana s vypečenou štávou z kuřete udělá skvělý sosík :) Recept najdete tady

A v neděli jsme s přítelem pekli vdolečky se slaninou, cibulí a sýrem. Na topreceptech je to nejoblíbenější recept z domácích pekáren a po ochutnání se ani nedivím :) Včera jsem je pekla znova :) Po druhé už jsem dala anglickou slaninu přes celý vdoleček a přidala víc cibule. Ta štáva z ní se vpije do těsta a vdoleček je pak štavnatý. Recept zde

Dobrou chuť :)

Logopedie 5.1.

Už pozoruju, že ta výslovnost se P. trošku zlepšuje, teda ne až tak ve spontánní mluvě, ale při nácviku mluví fakt už hezky. Sykavky, měkčení, všechno. Dostal pochvalu a hlavně máme trénovat teď, aby místo "vo" , říkal "jo". Jo umí krásně říct, ovšem, jen když to má po mně zopakovat, jakmile to říká sám od sebe, tak to je "vo" :D Takže ted ho neustále opravuju, naštěstí mu to zatím nevadí, spíš má pak radost, když se mu to podaří říct správně.

A rozhodla jsem se, že jako naprosto kuchařský a pekařský amatér sem dám fotky mých pokusů :D Včera jsem dělala růžičky z kynutého těsta plněné tvarohem. Recept najdete zde

A jak se mi povedly? :)

Balanční žába

Dneska tu mám pomůcku, která rozvíjí jemnou motoriku a logický úsudek. Již jednou jsem natočila video, načež mě jedna dobrá duše upozornila, že ty válečky se tam mají skládat na ležato :D já jsem je tam stavěla, takže to bylo samozřejmě o moc lehčí. Pokoušela jsem se natáčet video znova, ale potřebuju k tomu obě ruce, jinak mi to pořád padalo, takže jen fotky :)

Cíl hry je jasný, hodí se kostkou, dle padnutého symbolu se umístí váleček na žábu. Vyhrává ten, kdo umístí všechny válečky, aniž by mu některé spadly nebo se žába překlopila. Opravdu jednoduché to není, umístila jsem tři válečky a už mi to spadlo.

Pro P. to asi ještě pomůcka nebude, asi by mu to pořád padalo a zuřil by, je to spíš pro větší děti, cca od 5let. Zatím ji schovám a vytáhnu až později.

Zámecké schody - druhá zkouška

Včera jsme zkusili podruhé schody. P. to docela baví, zatím jsme na první úrovni. Do zadání čísla 7 to zvládne sám, zbytek první úrovně mu pak musím už trošku radit, ale předpokládám, že časem zvládne tu první úroveň celou sám.

Alba na Piccasu

Tak já vůbec nevím, co s těma fotkama. Martina mi poradila, že si mám upravit viditelnost alb na Piccasu, což jsem udělala a stejně některé fotky stále nejdou. Já jsem vůbec netušila, že blogger má souvislost s Piccasem. Až ted jsem se koukla, že tam mám složku s názvem Blogger, do které se nahrávaly všechny obrázky z tohoto blogu, které jsem sem nahrála.

Ale ted si tam každá fotka udělá svoje album, a jsou tam po jedné. Nevíte někdo, co s tím :( jinak teda asi začnu  používat fotky, které si někam uložím a sem dám jenom odkaz. Ale to mi přijde takové zdlouhavé zbytečně :(

Novoroční bilance

Tak jako vloni hodnotím, jak je na tom P. s řečí. Aktivní slovní zásoba už je větší než 600slov, už se to nedá moc počítat. Neustále opakuje, teď už i dlouhé víceslovné věty. Máme období "co to je". Spontánně tvoří věty o 3-6slovech, u pár slov umí správně použít budoucí čas. Konečně o sobě mluví v první osobě + k tomu dává slovesa ve správném tvaru. U slov, která používá už dlouho, se pomalu upravuje gramatika - skloňuje je a časuje. Co se týče řeči jako takové, už to není jen na úrovni komentování situací nebo odpovídání na otázky, ale už se s ním dá vést i rozhovor a je vidět, že řeč začíná užívat složitěji. Bohužel stále přetrvává neskutečná patlavost, mluvení v samohláskách, např. rukavice jsou "uaie" atd. Používá svoje vlastní slova, vyjadřuje se agramaticky. Tento rok bych řekla byl hlavně ve znamení zvyšování aktivní slovní zásoby.

Jinak, vím, že to tu už někdo řešil. Nevíte, proč mám místo některých fotek černý vykřičník? Docela mě to štve :(